V Česku mizí kvalitní zemědělská půda. Denně jde až o 16 hektarů
V České republice ubývá zemědělská půda. Odborníci upozorňují na to, že ročně mizí v průměru kolem 5 000 hektarů orné půdy především v nejcennějších lokalitách s tou nejkvalitnější půdou. Za období řádově 40 let bylo údajně škrtnuto ze zemědělského půdního fondu více než 800 000 hektarů.
Může za to především nová výstavba. V jejím důsledku u nás ubývá v posledních letech denně 11 až 16 hektarů zemědělské půdy.
Předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík tvrdí, že se problém týká především větších aglomerací jako je Praha, Brno nebo větších měst ve východních Čechách, které historicky vznikaly na velmi kvalitních půdách.
„Developeři nebo firmy, které začínají stavět, mnohdy nevyčkají ani na konec hospodářského roku a stroje vjedou na pozemky, byť tam platí nájemní smlouvy a začínají stavět. Vjedou tak na pole kde ještě není sklizeno. I to se stává a není to až tak řídký jev,“
Změnit tuto situaci by měla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Ta zvyšuje poplatky za vyjímání zemědělské půdy z fondu. Několikanásobně dražší je od začátku roku zejména vynětí nejkvalitnějších půd. Cílem je motivovat investory, aby pro stavební účely dali přednost půdě bez hospodářského využití, nebo méně kvalitní půdě.
Půda v Česku je příliš levná
Jiří Němec z Katedry přírodních věd Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně si ale myslí, že novela zákona tento problém úplně nevyřeší.
„Lobbyisti, kteří působí v oblasti záboru zemědělské půdy, mají pravděpodobně ještě dost silné hlasy,“ říká Němec. Česká republika se podle něj v rámci Evropy považuje za podhorskou oblast, kde produkce z půdy nemá tak velký význam pro obyvatelstvo.
„Výživa obyvatelstva v Evropské unii bude přicházet z úrodnějších oblastí, kde s nižšími náklady dosáhneme vyšších výnosů. V České republice tomu tak bohužel není,“ říká profesor Němec a dodává, že alespoň hlavní komodity se budou do Česka spíše dovážet než v něm pěstovat.
Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka je problém také v tom, že v Česku je nepříznivý poměr vlastníků, kteří hospodaří na své půdě a nájemců. Podle něj je zhruba 70 procent pronajato a jen 30 procent ve vlastnictví.
„Půda v Česku má poměrně nízkou tržní hodnotu. Je to majetek jako každá jiný a když nevydělává, jak tomu bohužel je v mnoha nájmech, kdy některé bývalé zemědělské podniky nájem držely na nízkých číslech, tak se majitel rozhodne k prodeji. Tak se stane, že je půda odsouzena k tomu, stát se stavební parcelou.“
To potvrzuje i profesor Jiří Němec: „ Cena půdy v naší republice není tak vysoká, abychom ji mohli ochránit.“
