V Česku se uskutečnil první obchod s čínským juanem

Čína doufá, že za pár let se její měna juan stane stejně silným a respektovaným platidlem jako dolar nebo euro. A že bude sloužit i k mezinárodním měnovým transakcím. Zatím ale není juan mimo hranice socialistického státu volně směnitelný. Čína je na úplném počátku deregulace devizového trhu a pro konverze platí jistá omezení. A to jak uvnitř čínského trhu, tak mimo něj. Čínská měna, kterou naopak zahraniční podniky používat mohou, se jmenuje renminbi.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čínský juan | Foto: AFP

Donedávna platilo, že zahraniční obchod Číny probíhal v dolarech nebo jiných podobně silných měnách. Protože se ale Čína chce stát velmocí i na devizovém trhu, zavedla v polovině roku 2010 takzvaně zúčtovatelnou jednotku juan renminbi a postupně umožňuje, aby stále více obchodů probíhalo právě v ní.

„Proto Čína začala uvolňovat měnovou konvertibilitu pro účely offshore trhu v Hongkongu, pro obchod v regionu jihovýchodní Asie a zemí ASEAN. Postupně Čína přikročila k tomu, že otevírá i domácí devizový trh. Proces začínal s několika provinciemi, nyní expanduje do celé Číny, nicméně je svázán s velkým množstvím kvót a omezení pro účastníky trhu,“ říká ředitel pro globální trhy banky HSBC Filip Koutný.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hanžlová.mp3

Banka HSBC jako jedna z prvních vyřizovala pro českého klienta, firmu Alpine Pro, platby v Remnimbi. Výhodu to poskytuje hlavně firmám, které v Číně nejen prodávají nebo kupují už hotové zboží, ale především pro ty, pro které v Číně pracuje několik výrobců a zboží se přesouvá z jedné továrny do druhé, než se konečný finální výrobek dostane pod hlavičkou zadavatele na evropský nebo americký trh.

„Je to zjednodušení obchodu na čínské straně a pro českého importéra to znamená stejnou práci, jako to mají s cizoměnovým platebním příkazem v euru nebo dolaru. Dostupnost derivátu pro zajištění devizového rizika je trošku omezená, ale v zásadě se dají velmi elegantně použít,“ vysvětluje Koutný.

Politika stanovování devizového kurzu byla uvolněná ne zcela transparentním způsobem.

„Tam, kde jsme se dřív dívali na pevnou vazbu na dolar a řízený kurz, tak se dnes díváme na řízenou fluktuaci, ale v čínském případě to znamená úzké rozpětí povolené fluktuace a oficiální termín zní, že sazbu stanovují podle koše měn, ale ten koš nebyl nikdy zveřejněn,“ říká Koutný.

Zatímco u jiných měn se finančníci dívají na jednu výnosovou křivku, neboli cenu peněz, v Číně jsou zhruba čtyři.

„Jsou určitě arbitrážní příležitosti, derivátový trh je zcela jinak dostupný pro offshorový juan, než je pro onshorový a tam, kde se na standardních měnách díváme na jednu výnosovou křivku, to znamená jednu cenu peněz, tak v Číně máme zhruba čtyři a je potřeba si uvědomit, o jaké verzi obchodu se bavíme. Ta naše transakce byla unikátní tím, že se jednalo o lokální čínskou měnu, to znamená, dodávali jsme v rámci obchodní transakce čínskou měnu v Číně, což dosud nebylo možné,“ říká Koutný.

K tomu přistupuje administrativní složitost založení účtu pro zahraniční firmy. Přesto je renminbi velkým lákadlem. Hlavně kvůli obrovskému čínskému trhu a možnostem, které nabízí. Především tím, že zjednodušuje přístup k čínským podnikům. Už teď hraje renminbi v jihovýchodní Asii velkou roli a dá se předpokládat, že v roce 2015 už může být až polovina čínských zahraničních transakcí právě v této měně.

Jitka Hanžlová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme