V Česku ubývá zemědělců. Z tři sta tisíc jich za čtvrt století zůstala třetina

Zemědělců je Česku čím dál méně. V současnosti jich je po celé republice přibližně sto tisíc. Přitom ještě před pětadvaceti lety v oboru pracovalo trojnásobně víc lidí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

I když s polními pracemi dnes zemědělcům výrazně pomáhají stroje, sehnat pracovníky není snadné

I když s polními pracemi dnes zemědělcům výrazně pomáhají stroje, sehnat pracovníky není snadné | Foto: Petr Kološ

Jedním z důvodů poklesu počtu lidí pracujících v zemědělství jsou nízké mzdy. Průměrná odměna v oboru je zhruba 22 tisíc korun, což je asi o čtvrtinu méně, než je celostátní průměr.

Zemědělství také nemá jednoduchou pozici vůči zahraniční konkurenci. Musí se přizpůsobovat nízkou cenou. Tím klesá efektivita podniků. Třeba farmáři se už delší dobu potýkají s výrazným propadem cen mléka i masa.

Všechny zmíněné důvody pak přispívají k tomu, že o zemědělské obory není mezi mladými lidmi zájem. Třeba konkrétně v potravinářství je podle odborníků nedostatek pracovní síly už kritický.

„Například u klíčových oborů jako je pekař, jsme na 56 procentech toho, co zde bylo před 10 lety. U cukráře je to 73 procent a u řezníka-uzenáře jsme na 40 procentech. Otázkou je, jak budeme za 10 nebo 15 let situaci řešit. Protože nenajdeme na ulici řezníka nebo cukráře, které okamžitě překvalifikujeme,“ dodává Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Vyhlídky na kvalifikované pracovníky mají o něco lepší podnikatelé v zemědělství. Začíná se totiž otáčet trend poklesu nových žáků v učňovských oborech. Právě počet učňů, kteří nastoupili do prvního ročníku, je největší za posledních sedm let.

Nejpopulárnější jsou obory opravář zemědělských strojů, ale také zahradník a farmář. Vyučení farmáři jsou ale zároveň absolventi s nejvyšší mírou nezaměstnanosti.

V odvětví ale nejvíc chybí kvalifikovaní odborníci. Mladí lidé totiž často nepokračují ve studiu na dalších školách. Například na vysokou školu jde zhruba jen polovina maturantů všech zemědělských oborů.

Fakt, že mladí lidé se do zemědělství moc nehrnou, dokazují i čísla. Víc než polovina zaměstnanců v zemědělství je starší 45 let, zvyšuje se taky podíl pracovníků starších 60 let.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme