V Česku začínají pomalu přibývat sociální firmy
Sociálních firem u nás pomalu přibývá. Zatím to jsou ale pořád spíš první vlaštovky, zatímco v západní Evropě takové firmy běžně fungují. Podstatou sociální firmy je, že minimálně čtvrtina zaměstnanců, kteří v ní pracují, jsou znevýhodnění na trhu práce.
Firma ale současně podniká a je schopná obstát v běžné konkurenci. Nejméně polovinu příjmů má zajištěnou z vlastní produkce, zbytek potom z darů, dotací nebo grantů. Jedna z mála sociálních firem funguje v Sedlci v Praze-východ.
pásek začíná: Poličky, dětské stoličky a podobné věci. Předpokládáme prodej právě na trzích, hlavně na našich akcích, které děláme. V jednání je internetový obchod, kde by se mohlo prodávat,“ říká Václav Uhlíř, který v sociální firmě Jůnův statek vede dílnu.
V ní celkem pracuje pět lidí, z toho jsou čtyři znevýhodnění. Hlavní činností sociální firmy je ale provozování restaurace a penzionu. „Zaměstnanců máme v současnosti padesát sedm, z toho je znevýhodněných čtyřicet šest. Prioritně se zaměřujeme na zaměstnávání lidí s duševní nemocí. Těch je z tohoto počtu asi třicet osm. Ostatní mají jiný typ znevýhodnění,“ přibližuje vedoucí sociální firmy Jiří Novák.
Cílem je podnikání
Podle Jiřího Nováka mají komerční i sociální firmy jeden společný cíl. A tím je podnikání. „Prioritní u komerční firmy je vytváření zisku. U sociální firmy je podnikání nástrojem pro zaměstnávání lidí znevýhodněných. To znamená, že proto, že chci zaměstnávat lidi nějakým způsobem znevýhodněné, proto mám sociální firmu.“
Výkonná ředitelka Fóra dárců Pavlína Kalousová vysvětluje, že sociální firmy jsou v Česku poměrně nové a lidé si na ně teprve zvykají. „Úplně stěžejní je, aby sociální firmy uměly svojí službu nabídnout jako běžnou službu s přidanou hodnotou. Právě přidaná hodnota je sociální rozměr té firmy,“ říká Kalousová.
Každá firma, která má víc než pětadvacet zaměstnanců musí zaměstnat jednoho znevýhodněného člověka. Pokud to neudělá, musí buď zaplatit určité penále nebo si může koupit náhradní plnění. Právě tady cítí vedoucí Jůnova statku Jiří Novák šanci.
„Jsme schopni nabídnout několik druhů náhradního plnění tak, aby komerční firmy nemusely odvádět státu desátek, který musí,“ dodává Novák. Firmy například mohou využít prostory Jůnova statku pro různé semináře nebo teambuildingové akce. Největší obrat má místní restaurace na které nepoznáte, že v ní pracují lidé znevýhodnění na trhu práce.
