V Dole Paskov by se mohlo těžit i po roce 2017, šachta by už neměla být ztrátová

Důl Paskov na Frýdecko-Místecku by se nemusel zavírat. Alespoň ne do roku 2017, jak se uvažovalo. Nedávno vysoce ztrátovému dolu se totiž zlepšily totiž hospodářské výsledky a vytěžil více uhlí, než bylo v plánu. Cílem pro tento rok je dokonce úplné zrušení provozních ztrát, takzvaná provozní nula.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Důl Paskov | Foto: OKD

Loni horníci v Dole Paskov vyrubali 862 tisíc tun uhlí, letos v březnu pro důl rekordních 90 tisíc tun a za celý letošní rok by to mohlo být kolem 820 tisíc tun.

Důl je sice ztrátový dál, podstatné však je, že se podařilo zvýšit jeho efektivitu, tedy že snížil náklady na vytěženou tunu uhlí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Společnost OKD zvažuje, že by mohla v Dolu Paskov těžit dál. O tématu mluví ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek

„Ve srovnání s rokem 2013, který byl v oblasti výroby totožný téměř s rokem 2014, se nám už podařilo ušetřit absolutně 900 milionů, což v nákladech představuje na tunu výroby snížení téměř o 30 procent,“ řekl ředitel dolu Zbygniew Janowski.

V pokračování těžby věří horníci, kteří v dole pracují, i představitelé státu. „Myslím si, že Důl Paskov má reálné naděje, aby ve své těžbě a práci pokračoval. O rozsahu rozhodne ekonomika,“ poznamenal Jiří Cienciala, vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj.

„Budu jedině rád, protože by nám to mnoho věcí ulehčilo,“ uvedl k možnému pokračování těžby v budoucnu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Úspora na odstupném

Pokud by těžba po roce 2017 pokračovala, vláda by podle něj neplatila 600 milionů korun na sociální programy horníků.

„Nemělo by smysl, aby vláda platila nějaké odstupné horníkům. Bylo by to řešení, které by se líbilo všem – OKD by nadále fungovalo a nemělo by potřebu platit odstupné a vláda by nemusela platit 600 milionů,“ dodal Mládek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hospodaření Dolu Paskov se podařilo výrazně zlepšit. O jeho budoucnosti natáčel Martin Knitl

Ministr však zároveň upozorňuje, že nic ještě není jasné. „Já chci doufat, že ten optimismus vydrží. Protože jedna věc je, že se objevila dočasně lepší čísla, ale počkejme si na konec roku,“ řekl Mládek.

Masivní snižování nákladů na těžbu není jedinou podmínkou pro úspěšné pokračování těžby. Pokud by se na Dole Paskov mělo těžit uhlí i v dalších letech, třeba po roce 2020, budou potřeba další výrazné investice, například na prohloubení nových štol. O tom však zatím nikdo nerozhodl.

I přes zlepšení výsledků na Dole Paskov zůstává obecně pro těžební podniky situace nadále napjatá. Především u černého uhlí výrazně klesla cena na světovém trhu.

Podle Petra Hlinomaze, analytika společnosti BH Securities, za to může i masivnější těžba břidlicového plynu v USA, která uvolnila množství černého uhlí, které se dováží do Evropy.

Horník na Dole Paskov | Foto: OKD

„Ne snad přímo k nám, to jen výjimečně, ale západní Evropa je ovlivněná tím černým uhlím. Ta horší cena vede k tomu, že náklady na těžbu jsou dost vysoké a ta těžba se stává méně efektivní, a to je to, s čím bojují české doly,“ podotkl Hlinomaz.

Problémy mají zejména černouhelné doly. Může za to fakt, že zatímco se černé uhlí používá především v hutnictví a v chemickém průmyslu, hnědé uhlí je určené převážně na výrobu elektřiny a tepla.

Jak vysvětlil Petr Hlinomaz, ceny také stojí na dlouhodobých dvoustranných smlouvách. „Ono to souvisí i s takovou tou fyzikální povahou, že ta topeniště bývají nastavená na danou kvalitu a zrnitost toho uhlí, které dostávají, a je nákladné přecházet z jednoho typu nebo z jedné kvality na druhou,“ dodal Hlinomaz.

Přehrát

00:00 / 00:00

Situaci na Dole Paskov i dění na světových trzích s uhlím přiblížila redaktorka Jitka Hanžlová

Navíc díky nízkým cenám a také levným emisním povolenkám je hnědé uhlí při výrobě tepla a elektřiny schopné konkurovat ostatním zdrojům energie.

Na druhé straně se dá časem předpokládat, že se jednak zpřísní ekologické požadavky a jednak že dojdou zásoby hnědého uhlí dříve než toho černého. To však bude až v hodně dlouhém časovém horizontu.

Podle údajů Státní báňské správy se v loňském roce vytěžilo 35 a půl milionu tun hnědého uhlí a 11 a půl milionu tun černého uhlí.

Z toho v Dole Paskov to bylo nejméně – kolem 900 tisíc tun. Těžba v posledních letech mírně klesá a to u obou komodit.

Uhlí se vyváží i dováží. Statistický úřad má údaje za rok 2013. Porovnání je v korunách. Všeho uhlí včetně koksu se vyvezlo za 17 miliard korun a dovezlo za 5,5 milionu korun.

Důl Paskov | Foto: Michal Jindra

Jitka Hanžlová, Martin Knitl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme