V Evropské unii je skoro 12 procent nezaměstnaných, asi 26 milionů lidí
Počet lidí bez práce roste v Evropě i v Česku. V celé Evropské unii nemá místo skoro 26 milionů lidí, tedy téměř 12 procent občanů. Nejhůř jsou na tom mladí lidé.
Důvodem vysoké nezaměstnanosti v eurozóně je recese evropské ekonomiky. Souhrnný výkon ekonomik zemí EU klesá. Do recese míří například Velká Británie a klesá třeba i česká ekonomika. Firmám a podnikům se nedaří, musejí propouštět a nenabírají nové zaměstnance.
Řešení nezaměstnanosti v EU je problém každé jednotlivé členské země. Brusel má v tomto směru velmi omezené pravomoci a může nanejvýš vydávat doporučení.
O nezaměstnanosti v Evropě mluvili v pořadu Stalo se dnes zpravodaj v Bruselu Ondřej Houska a spolupracovnice ČRo ve Španělsku Ĺubica Zlochová
Jedno takové včera přijali ministři práce a sociálních věcí všech 27 států EU. Zavázali se, že lidem do 25 let do čtyř měsíců poté, co tito mladí vyšli školu nebo přišli o práci, seženou nové místo nebo zajistí rekvalifikační kurs.
Někomu to sice muže připomínat právo na práci, známé v Česku z dob komunistického režimu, na druhou stranu něco takového už velmi dobře funguje třeba v Rakousku či ve Finsku.
Nejnižší nezaměstnanost je v Evropské unii právě v Rakousku, dále v Německu a Lucembursku, kolem pěti procent. Naopak nejvyšší je v Řecku a ve Španělsku, přes 26 procent. Ve Španělsku je navíc bez práce přes padesát procent mladých lidí.
Španělská ministryně práce Fatima Baněz se nechala slyšet, že Španělsko bude schopné plnit nejnovější unijní plán. Zároveň však už od svých evropských kolegů žádala větší flexibilitu pro země, které mají vysokou nezaměstnanost, jako je právě Španělsko.
Španělsko zkouší takzvané 'minijoby'
Španělé sami, alespoň podle prvních reakcí na sociálních sítích, jsou k opatření EU spíše skeptičtí a i odborníci ve Španělsku upozorňují, že není totéž vytvářet pracovní příležitosti pro čerstvé absolventy vysokých škol jako pro takzvané „ni- ni“, což je označení generace mladých lidí, kteří ani nestudují, ani nepracují.
Vláda ve Španělsku v současnosti s nezaměstnaností mladých zatím bojuje alespoň tím, že prosazuje zavedení takzvaných minijobů – prací na několik hodin denně, případně jen na několik dnů v týdnu.
Podle kritiků to však mladému člověku nepomůže ke stabilitě, životní perspektivě či k osamostatnění. Tyto minijoby jsou většinou málo kvalifikované a málo placené práce.
Debatám o ekonomice v Evropské unii nyní dominuje otázka šetření. Kritické hlasy tvrdí, že za špatná čísla evropské ekonomiky může přehnaný důraz na úsporná opatření. Takové výčitky lze ostatně slyšet i na adresu české vlády – že škrtá příliš a tím přiškrtila utrácení českých domácností, domácí poptávku.
Na druhou stranu nikdo nenutí třeba Česko, Řecko nebo Itálii, aby šetřili tím, že zvyšují daně. Pro vlády je ovšem jednodušší zvýšit daně všem, než seškrtat výdaje a rozzlobit si tak různé zájmové skupiny. Tímto způsobem se ostatně konsolidují finance ve většině zemí Evropy.
