V globální ekonomice udávají tempo asijské země
Odborníci a ekonomové vedou vzrušené diskuse o tom, zda už Čína vystřídala Japonsko na pozici druhé nejvýkonnější ekonomiky světa. Mnohem podstatnější je ale fakt, že největší a nejrychleji rostoucí ekonomiky jsou v Asii. Na zmíněnou situaci musí logicky zareagovat i evropské podniky, které by se měly přizpůsobit měnící se mapě hospodářského významu.
Jestli se evropské podniky nepostaví čelem k tomu, co vyplývá ze změn ve světové ekonomické rovnováze a z růstu Asie, ztratí obchodní příležitosti a vystavují se značnému riziku. Alespoň takový je závěr zprávy bankovní společnosti HSBC. Vychází z celosvětového průzkumu mezi odborníky a firmami, respektive těmi exportními.
Asie se stává hlavní hybnou sílou globální ekonomiky. Téma pro ředitele exportních a finančních služeb HSBC Tomáše Nymburského.
Ředitel exportních a finančních služeb HSBC Tomáš Nymburský zdůrazňuje, že Evropa musí opustit představu Asie jako zdroje levné pracovní síly.
„Obrázek o Asii už je aktuálně diametrálně odlišný. Do kvalifikované pracovní síly se ročně v Asii vynakládají značné finanční prostředky. V Číně se například na vědu a výzkum vynakládá 1,5 procenta HDP, v ČR 1,4 procenta a v Německu pak 2,5 procenta. Takový stav představuje velkou disproporci. Evropské firmy by se tak měly naučit hledat v Asii kvalifikovanou pracovní sílu a přemisťovat vědecká pracoviště právě tam,“ zmínil Nymburský.
Spotřebitelský růst
Asijské trhy se navíc v Číně a v Indii stávají významnými odbytišti. Proto také mnohé renomované značky přesouvají své továrny na východ a vyrobené zboží tam rovnou prodávají. Využívají tak obrovských demografických změn v regionu.
„Růst spotřebitelů v Číně je okolo 20 miliónů ročně. V současnosti se 58 procent globální populace v produktivním věku nachází v Asii a do roku 2015 se očekává, že až 550 miliónů lidí by mělo mít příjem vyšší než 4000 dolarů ročně, což představuje velký spotřebitelský potenciál,“ uvedl ředitel exportních a finančních služeb HSBC.
Změny globálního ekonomického klimatu
Zároveň to ale znamená, že v Asijských zemích obrovsky roste potřeba surovin.
„Dochází k vytváření nových obchodních cest, a to jak uvnitř Asie, tak mezi zmíněným kontinentem a například Jižní Amerikou a Afrikou. Tento stav určitým způsobem znevýhodňuje západoevroské a americké firmy. Čína navíc potřebuje čím dal vetší množství nerostných surovin, což souvisí s investicemi v oblasti infrastruktury. Rovněž je největším spotřebitelem ropy. Zmíněná fakta tak mohou logicky vést ke změnám globálního ekonomického klimatu,“ dodal Nymburský.
Ekonomické modely, tak jak je vytvořil západní svět, už v zemích Asie přestávají platit. Evropské podniky musí akceptovat nový vývoj a přizpůsobit se mu. Jinak jim hrozí ztráta významu, zisků a obchodních příležitostí.
