V Německu opět klesla nezaměstnanost. Už popatnácté

Nezaměstnanost v Německu v září popatnácté za sebou klesla. V tuto chvíli je na úrovni 7,5 procenta. Německý trh práce tak i přes jisté zpomalení ekonomiky ve druhém pololetí potvrzuje svoji odolnost. A to zejména díky reformám, které ještě před začátkem globální krize země provedla.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německo | Foto: Emanuel Macoun

Nejen o nich a o tom, nakolik zvýšily konkurenceschopnost německých firem na mezinárodních trzích, mluvil Roman Chlupatý ve frankfurtské centrále Commerzbank s ekonomem banky Simonem Junkerem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rč 30.9. Německý trh práce.mp3

K německé konkurenceschopnosti přispěly dva faktory. Těmi jsou zpružnění trhu práce a také pomalejší růst mezd. To ale musíte vidět v jistém kontextu – mzdy v Německu patří k nejvyšším v celé Evropě. A zpomalení jejich růstu tak není zas tak špatnou věcí. Zvyšuje konkurenceschopnost německých firem a my z něj v tuto chvíli skutečně profitujeme. Proto si nemyslím, že je na tom něco špatného.

A co se týče dalšího vývoje mezd, tak jsme nyní svědky toho, že odbory chtějí, aby zaměstnanci také profitovali z toho, že je oživení ekonomiky tak rychlé. Což je fér. A během příštího jednání se tak dá čekat, že si odbory připíšou jisté úspěchy. Většina současných dohod s odbory ale bude platit i během několika měsíců příštího roku. A proto bude ještě nějakou dobu trvat, než se platy skutečně zvýší. A platy – a tudíž i inflace – se tak výrazně nezvýší před rokem 2012

Očekáváte, že společně s růstem mezd začne růst i domácí spotřeba, která dosud ozdravení ekonomiky příliš nepodpořila - a jejíž podíl na hospodářství země je celkově utlumený?

Myslím si, že by růst mezd měl znamenat, že domácnosti budou chtít více utrácet. Prostě proto, že nejsou příliš zadlužené a nepotřebují se tak zbavovat dluhů. Jakékoli zvýšení příjmu tak bude znamenat jisté zvýšení spotřeby. Ale tento efekt nebude příliš silný.

Do jaké míry by ten očekávaný růst mezd - respektive související vyšší spotřeba domácností - mohl nahradit škrty ve výdajích státu, které nedávno vláda Angely Merkelové oznámila?

Celkem se nedomníváme, že by měla mít fiskální konsolidace nějaké dramatické dopady. Nemyslíme si, že by ohrozila ozdravení. Navíc je obecně přijímanou pravdou, že by vlády měly šetřit v dobách, kdy se daří; v dobách, kdy je síla hospodářského cyklu podobným krokům nakloněna.

A to platí – jak jsme nyní svědky – pro první čtvrtinu hospodářského ozdravení. Což znamená, že rozhodnutí vlády šetřit není špatné. Jistě, vládní úspory do jisté míry hospodářský růst zpomalí. Ale to bude více než nahrazeno růstem jak domácí tak i zahraniční poptávky. A také podporou, kterou zajišťuje velmi uvolněná monetární politika.

Předchozí bráno v potaz, dá se říci, že trh práce v tom současném testu, který krize znamenala, obstál? A nebo se objevily nějaké problémy, které je třeba odstranit?

Tak já si myslím, že robustní trh práce, který Německo má, byl určitě tím nejpříjemnějším překvapením, které krize přinesla. Velmi mírný nárůst nezaměstnanosti – pokud vezmeme v potaz hloubku krize – byl dokonce nazván německým zázrakem. Německo toho dosáhlo díky reformám, kterými prošlo během předchozích let: díky pomalejšímu růstu mezd a zpružnění trhu práce.

Málokdo přitom asi čekal, že to bude mít tak pozitivní dopad. Nicméně, tyto změny umožnily firmám podržet si trénované zaměstnance v době krize. Nyní tak nemusí hledat nové pracovníky, ale mohou okamžitě reagovat na růst globální poptávky. A já si myslím, že to je něco, v čem by se ostatní země mohly od Německa přiučit: zpružnění trhu práce se vyplatí; možná až po letech, ale vyplatí se. Obecněji, mnoho zemí nyní potřebuje zásadní reformy. A Německo jim může být dobrým příkladem.

Co by tedy země, které potřebují reformu trhu práce, měly udělat – které klíčové změny Německo provedlo a zajistilo si tím, že se trh práce i s tím současným šokem vypořádal?

Tak tím hlavním, co se změnilo – vedle silnějších pobídek k tomu, aby lidé pracovali – je to, že se uvolnil režim, kterým se řídí firmy. Tím myslím, že se stalo jednodušší propouštět. Například zákon regulující propuštění se změnil. Před reformou se týkal firem už z deseti zaměstnanci, nyní plat pro firmy, které jich mají dvacet a více. Což znamená, že pokud máte méně než dvacet zaměstnanců, tak máte větší volnost v případě, že chcete propouštět.

Další věcí je větší volnost v případě přesčasů a nebo obecněji doby, kterou za týden zaměstnanci odpracují. A právě to umožnilo firmám redukovat celkově odpracovaný čas ne s pomocí propouštění, ale s pomocí sníženého úvazku. Takže počet odpracovaných hodin se snížil, což se ostatně dalo během recese čekat, ale nesnížil se počet lidí, kteří pracovali.

Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme