V srpnu dosahoval deficit na důchodech téměř 21 miliard korun

Podle premiéra Petra Nečase bude mít důchodový účet v příštím roce deficit 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Podle něj za to může vývoj v důsledku ekonomické krize, například rostoucí nezaměstnanost. Letos v srpnu dosahoval deficit na důchodech téměř 21 miliard korun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Nečas - předseda vlády ČR | Foto: Tomáš Adamec

Premiér Petr Nečas a ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek dnes promluvili k otázkám reformy penzijního systému a jejím dopadům na pražském fóru Zlatá koruna.

Expertní skupina pro přípravu penzijní reformy pod vedením Vladimíra Bezděka představila v červnu dvě varianty důchodové reformy a premiér Petr Nečas poté, co se s nimi seznámil, prohlásil, že výsledná reforma bude nakonec kompromisem mezi dvěma nabízenými návrhy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bezděk - Zlatá koruna.mp3

„Pokud kdokoliv přijde s třetí cestou, která lépe povede k hlavním cílům důchodové reformy, kterým by měla být diverzifikace systému, aby systém byl finančně dlouhodobě udržitelný, aby nebyl mezigeneračně tak nespravedlivý jako dnešní systém a aby byl v neposlední řadě i více zásluhový, tak pokud někdo přijde s lepší cestou, jak naplnit tyto cíle lépe, tak tu cestu podpořím,“ říká Vladimír Bezděk.

Návrhy expertní skupiny počítají se snížením pojistného z 28 na 23 procent hrubé mzdy a na druhé straně naopak se sjednocením DPH na 19 procentech.

První varianta počítá s povinným vyváděním tří procentních bodů z 23 procentní sazby pojistného na individuální penzijní účty, které by spravovaly penzijní fondy.

Kritikům, například sociální demokracii vadí, že by stát nutil lidi odvádět část peněz do negarantovaných privátních fondů.

„Ano v návrhu byl aspekt, že pokud by si člověk přál, tři procenta svého platu by si člověk mohl investovat výhradně do dluhopisů české vlády a tím pádem by za jeho prostředky na jeho penzijním účtu ručila česká vláda,“ vysvětluje Bezděk.

Většina členů odborné komise, která návrhy reformy připravovala, podporovala více první variantu.

Zlatá koruna | Foto: ČTK

Druhá varianta počítá pouze s dvěma pilíři, konkrétně s tím, že by do průběžného pilíře odcházelo všech 23 procent odváděných z hrubé mzdy a do druhého pilíře, který by spravovaly penzijní fondy, by si lidé na individuální účty mohli posílat dobrovolně další tři procenta a stát by je za to podpořil stejně vysokou částkou.

„Mně k podpoře první varianty vedly dva důvody: Pokud spoření bude povinné, tak tím pro každého člověka zabezpečíme diverzifikaci jeho zdrojů financování penze. Jakmile je něco dobrovolné, byť velmi oslazeno státem, tak z těch nízkopříjmových skupin obyvatelstva, a těch je 50 procent, si to zvolí velmi málo lidí a to jsou ti, kteří do budoucna budou nejvíce závislí na státu. Ta varianta druhá – dobrovolná, byla finančně pro stát výrazně dražší, než ta varianta první,“ dodává Bezděk.

Na 8. ročník pražského Mezinárodního fóra Zlaté koruny vystoupí také bývalý eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci Vladimír Špidla, který má hovořit o aktuálním stavu a problémech evropských důchodových systémů.

Naďa Bělovská, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme