V srpnu dosahoval deficit na důchodech téměř 21 miliard korun
Podle premiéra Petra Nečase bude mít důchodový účet v příštím roce deficit 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Podle něj za to může vývoj v důsledku ekonomické krize, například rostoucí nezaměstnanost. Letos v srpnu dosahoval deficit na důchodech téměř 21 miliard korun.
Premiér Petr Nečas a ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek dnes promluvili k otázkám reformy penzijního systému a jejím dopadům na pražském fóru Zlatá koruna.
Expertní skupina pro přípravu penzijní reformy pod vedením Vladimíra Bezděka představila v červnu dvě varianty důchodové reformy a premiér Petr Nečas poté, co se s nimi seznámil, prohlásil, že výsledná reforma bude nakonec kompromisem mezi dvěma nabízenými návrhy.
„Pokud kdokoliv přijde s třetí cestou, která lépe povede k hlavním cílům důchodové reformy, kterým by měla být diverzifikace systému, aby systém byl finančně dlouhodobě udržitelný, aby nebyl mezigeneračně tak nespravedlivý jako dnešní systém a aby byl v neposlední řadě i více zásluhový, tak pokud někdo přijde s lepší cestou, jak naplnit tyto cíle lépe, tak tu cestu podpořím,“ říká Vladimír Bezděk.
Návrhy expertní skupiny počítají se snížením pojistného z 28 na 23 procent hrubé mzdy a na druhé straně naopak se sjednocením DPH na 19 procentech.
První varianta počítá s povinným vyváděním tří procentních bodů z 23 procentní sazby pojistného na individuální penzijní účty, které by spravovaly penzijní fondy.
Kritikům, například sociální demokracii vadí, že by stát nutil lidi odvádět část peněz do negarantovaných privátních fondů.
„Ano v návrhu byl aspekt, že pokud by si člověk přál, tři procenta svého platu by si člověk mohl investovat výhradně do dluhopisů české vlády a tím pádem by za jeho prostředky na jeho penzijním účtu ručila česká vláda,“ vysvětluje Bezděk.
Většina členů odborné komise, která návrhy reformy připravovala, podporovala více první variantu.
Druhá varianta počítá pouze s dvěma pilíři, konkrétně s tím, že by do průběžného pilíře odcházelo všech 23 procent odváděných z hrubé mzdy a do druhého pilíře, který by spravovaly penzijní fondy, by si lidé na individuální účty mohli posílat dobrovolně další tři procenta a stát by je za to podpořil stejně vysokou částkou.
„Mně k podpoře první varianty vedly dva důvody: Pokud spoření bude povinné, tak tím pro každého člověka zabezpečíme diverzifikaci jeho zdrojů financování penze. Jakmile je něco dobrovolné, byť velmi oslazeno státem, tak z těch nízkopříjmových skupin obyvatelstva, a těch je 50 procent, si to zvolí velmi málo lidí a to jsou ti, kteří do budoucna budou nejvíce závislí na státu. Ta varianta druhá – dobrovolná, byla finančně pro stát výrazně dražší, než ta varianta první,“ dodává Bezděk.
Na 8. ročník pražského Mezinárodního fóra Zlaté koruny vystoupí také bývalý eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci Vladimír Špidla, který má hovořit o aktuálním stavu a problémech evropských důchodových systémů.
