Po pěti dnech se systém pro restaurace zase boří, stěžuje si Stárek na diskriminaci. Zvažuje i soud
Už od středy budou muset bary, restaurace a další stravovací zařízení zavřít nejpozději ve 20 hodin. Opatření, o kterém vláda rozhodla v pondělí, se vztahuje i na podobné podniky v hotelech nebo výdejová okénka. Otevírací doba do 22.00 tak platila v Česku jen pět dní. „Nemůžeme neustále otevírat a zavírat, potřebujeme stabilní systém,“ řekl pro Radiožurnál prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
Jak zásadní rozdíl pro restaurace je, pokud zavírají v osm, nebo v deset večer?
Pro mnohé zásadní. Pokud jdou lidé na večeři, tak většinou nepůjdou v pět nebo v šest hodin, ale chodí večer. Často právě kolem osmé hodiny. Ale myslím, že to není to podstatné.
Podle mého názoru je důležité, že po pěti dnech, kdy se zavedl systém, tak se opět boří a mění. A pouze podnikatelé v restauracích dostávají opět jiné podmínky. Jednoznačně je to diskriminace jedné části oboru a bohužel v těchto podmínkách se nedá podnikat.
Konzultovala vláda toto opatření se zástupci odborů? Máte šanci předat ministrům své argumenty?
Jsme v kontaktu s ministerstvem průmyslu a obchodu a s vicepremiérem (Karlem) Havlíčkem (ANO), o tomhle jsme hovořili s panem premiérem (Andrejem Babišem z ANO). Snažili jsme se vysvětlit, že není nikde prokázáno, že restaurace jsou hlavním zdrojem šíření. A pokud tady byly nějaké případy, tak má stát sankcionovat ty podniky, které pravidla poruší. Případně je hygienické stanice mohou i zavřít.
Není důvod k tomu, abychom po pěti dnech zavírali všechny restaurace – nebo spíše omezovali – ale s tím, že do týdne může přijít úplné uzavření.
Statistika? ‚Neviděli jsme ji‘
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) se odvolává na častá porušování opatření v restauracích. Máte informace o tom, že by k tomu docházelo?
Chápu pana ministra. Dělá to, co je jeho úkolem – bojovat proti šíření koronaviru a proti rostoucím číslům, ale dosud jsme neviděli konkrétní statistiku, která by řekla, že z 35 tisíc restaurací byla ve stu z nich zjištěna porušení.
Trest dopadl kolektivně jen na restaurace, stěžuje si asociace. ‚Podmínky nelze měnit ze dne na den‘
Číst článek
Zadruhé ten negativní vývoj i podle odborníků nemá souvislost s otevřením restaurací. Před 14 dny se otevíraly školy, kde děti sedí šest až osm hodin vedle sebe, zatímco v restauraci jsou s rozestupy možná dvě hodiny.
Situace ale na mnoha místech nebyla po čtvrtku úplně ideální...
Ideální nebyla a dalo se to předpokládat. Vyzvali jsme všechny provozovatele a zákazníky, aby dodržovali pravidla. Na druhou stranu to nebyly jen restaurace. Podívejme se, co se odehrávalo ve veřejném prostoru na náměstích nebo v Praze v městské hromadné dopravě. Po čtyřiceti dnech lidé vyrazili ven.
Bohužel ne všichni dodržují pravidla, ale porušování pravidel není primárně záležitostí restaurací, ale právě ony nesou veškerou váhu. Nejsem odborník, počkejme si na další vývoj čísel, ale myslím, že zkrácení otevírací doby restaurací nám v tomto případě nepomůže.
Konec některých podniků?
Co bude s oborem dál? Může se stát, že to významná část restaurací teď vzdá, protože jsou na pokraji svých finančních možností?
Rozhodně. Podnikatelé už jsou poměrně rozzlobeni na to, že se podmínky mění. Zprovoznění restaurace není jenom otřít stoly a otevřít dveře. Musíte zajistit zásoby a personál, který mnohdy už v restauraci není. Někteří jsou na překážkách, jiní se musí dokonce znovu najmout. Nemůžeme neustále otevírat a zavírat, potřebujeme stabilní systém.
Tady před dvěma týdny vyšla tabulka opatření, kterou jsme připomínkovali, i když si myslíme, že není dokonalá. Ale teď se po týdnu, kdy jsme vstoupili do stupně tři, opět upravuje. Ptám se tedy, kdy tady bude jasný a stabilní systém? Anebo kdy vláda řekne: zavíráme? Ale nemůže pak zavírat pouze restaurace. A škody, které jim způsobili, by měli kompenzovat. Ale k tomu u restaurací nedošlo.
A máte teď nějakou pomoc od státu, nebo vám vláda omezila podnikání bez náhrady? Zvažujete, že byste rozhodnutí napadli u soudu?
Soud je až dalším krokem. Stát má jednoznačně ze zákona povinnost odškodnit ty, které svým opatřením poškodil. Zvažujeme proto všechny kroky.
Na druhou stranu opakovaně říkáme, že pomoci, která tady teď je, si vážíme. Je to program Antivirus, tedy peníze, které částečně pomohou udržet zaměstnance. Jsou to peníze, které částečně pomohou udržet zaměstnance, protože v některých případech není stoprocentní krytí. Ty finance protečou restaurací jen z toho důvodu, abychom udrželi zaměstnance.
Druhý program se týká nájemného, ale ve své podstatě je v nájmu padesát procent restaurací. Veškeré další škody a náklady prostě jdou za těmi restauracemi. Jsou možná ochotní to vydržet jednou, možná dvakrát, ale tato situace je dále neudržitelná.
