Vazby českých bank na Rusko jsou minimální, nehrozí jim zvýšené riziko, ujišťuje Rusnok
Jak stabilní jsou české banky? Jak dlouho může ČNB držet kurz koruny? Dá se očekávat další zvyšování úrokových sazeb? A jaké dopady bude všechno, co se aktuálně děje, mít na českou ekonomiku a na ty, kdo splácejí hypotéky? Tomáš Pancíř se ptal Jiřího Rusnoka, guvernéra České národní banky.
Česká národní banka se ve středu oficiálně svým prohlášením vymezila vůči, cituji: „dezinformacím, které zpochybňují stabilitu českého bankovního sektoru“. Znamená to, že máte jistotu, že válka na Ukrajině v tuto chvíli neohrožuje stabilitu žádné z bank působících na území ČR?
My máme jistotu, že české banky jsou velmi zdravé. To znamená, že mají více než dostatek kapitálu, mají velké přebytky likvidity. To mimo jiné znamená, že mají větší množství vkladů, než kolik mají rozpůjčováno v úvěrech. Podléhají našemu dohledu, který je znám tím, že je relativně přísný, takže není žádný důvod se v tuto chvíli o jejich existenci a zdraví obávat.
Proinflační ceny energií versus ochabnutí ekonomiky. Jestli zvýšíme úrokové sazby, tak jen kosmeticky, říká Jiří Rusnok
Samozřejmě, nikdo na světě vám nedá stoprocentní garanci navěky. Pokud bude tento bohužel neblahý vývoj pokračovat, tak se nás to ekonomicky dotkne. Banky jsou součástí ekonomiky, tak se to nějak do budoucna dotkne i jich. Budou mít minimálně mnohem menší zisky, než mají, a tak dále. Ale že by je to ohrožovalo na jejich existenci, to rozhodně ne.
Máte zmapováno třeba to, jaké české banky mají vazby na ekonomiku Ruska? Jestli třeba ty sankce, které západní svět na Rusko uvalil – teď se spekuluje o tom, že budou ty sankce ještě posíleny – tak jestli toto nemůže mít vliv na nějaké banky?
Ano, to máme velice dobře zmapováno, protože to je rizikový faktor, který nám samozřejmě banky reportují. České banky – ty, které působí v České republice nebo české dcery evropských bank – mají naprosto minimální angažovanost v Rusku. Je to logické, protože když tady působí třeba francouzská Société Générale přes Komerční banku, její českou dceru, tak samozřejmě obchody v Rusku dělá ta pařížská matka a nedělá je Komerční banka, až na úplné výjimky. Čili ta expozice na Rusko je minimální, byla, pokud vím, silně pod jedním procentem celkových expozic, na Ukrajinu ještě mnohem méně. Takže v tomto ohledu nejsou ty české banky vystaveny žádnému zvýšenému riziku.
Už jste mluvil o tom, že ČNB dělá pravidelné zátěžové testy bank. Budete v této mimořádné situaci stav českých bank sledovat ještě intenzivněji nebo ještě více do hloubky?
Intenzivněji či více do hloubky ne, máme nějaké zavedené postupy a těch se budeme držet. Samozřejmě že budeme v tom průběžném monitoringu, který děláme – nemyslím v zátěžových testech – asi více sledovat ty aspekty, které mohou souviset s ekonomickými dopady té krizové situace, kterou zažíváme. Ale nic specifického zatím určitě není v plánu.
Na krizové situace mnozí lidé obvykle reagují tím, že si vybírají hotovost. Máte poznatky, že po zahájení ruské invaze na Ukrajině si lidé ve velké míře vybírali v České republice hotové peníze?
Zájem o držbu hotovosti jsme ve zvýšené míře zaznamenali, ale to je vždy při každé situaci, která je spojená s nějakou společenskou nejistotou. To bylo při pádu Lehman Brothers, při začátku té velké krize v letech 2008–2010, to bylo při vypuknutí covidu... Takže to vždy pozorujeme, většinou to po několika málo dnech odezní a zatím to vypadá velice podobně i teď.
To znamená, že máte čísla taková, že už to odeznívá?
Máme čísla taková, že se to v posledních dnech výrazně zklidňuje.
Proč nebude Česká národní banka intervenovat v případech směnáren, které vykupují ukrajinské hřivny za pouhý zlomek jejich dřívější hodnoty? A jaké míry může podle Jiřího Rusnok dosáhnout míra selhávajících hypoték z důvodu neschopnosti je splácet? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.
