Ministerstvo zhodnotí přínos vědeckých center. Bez evropských peněz Česko nejspíš všechny nezaplatí
Ministerstvo školství má do konce července vypracovat analýzu o činnosti a přínosu nových vědeckých center, která vznikla v minulých letech z dotací EU. Bez evropských peněz po roce 2021 totiž Česko nebude nejspíš schopné všechny instituce udržet a zaplatit. Podle vyhodnocení se nastaví budoucí financování. Shodla se na tom v pátek vládní rada pro vědu, výzkum a inovace.
Novinářům to po jejím jednání řekl její předseda, premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Výsledky vědy a výzkumu se v Česku začínají také hodnotit jinak než dosud, důraz se klade na kvalitu než na počet výstupů.
Podle místopředsedy rady Karla Havlíčka v posledním desetiletí s evropskou podporou vzniklo 48 velkých kamenných vědeckých center a také 58 center „virtuálních", která slouží jako výzkumná infrastruktura. Všechna dostávají peníze z rozpočtu. Rada jednala v pátek o tom, jak by situace mohla vypadat po roce 2021 v novém finančním období unie.
Čeští vědci hlásí nový objev. Pod povrchem Antarktidy našli tři jezera
Číst článek
Efektivita center
„Pokud se bude redukovat financování ze strukturálních fondů a dostatečně s předstihem se nevyhodnotí všechna tato centra, co potřebujeme a nepotřebujeme, co přináší výsledný efekt, nebo si na něj případně jen hraje, tak se dostaneme do velmi vážné finanční situace. Nebudeme mít na ně prostředky," uvedl Havlíček. Podotkl, že kvůli udržení všech center by se musely krátit prostředky pro jiné výzkumné projekty.
Podle premiéra v demisi rada závěry analýzy posoudí. „Pro rozpočet je to velmi důležité a udržitelnost center nás stojí – nebo požadavky na ně jsou – v řádu dvou miliard (ročně)," řekl Babiš. Poukazoval na to, že dosud ministerstvo efektivitu nových center a jejich plány neposuzovalo. Resort by to měl dělat každý rok, míní Babiš.
Mezinárodní spolupráce
Výsledky vědy a bádání v Česku se nyní také nově hodnotí. Na nastavení hodnocení by se měla podílet i mezinárodní vědecká rada, v níž zasedá 13 zástupců věhlasných zahraničních univerzit. Podle předsedy mezinárodního týmu Josefa Michla se přechází z hodnocení kvantity na kvalitu. Dosud se třeba počítalo množství publikací, ale nehodnotil se jejich obsah a výsledky.
Co loni stahovali čeští vědci? Zajímaly je experimenty v psychologii i vliv pohlaví na výběr hraček
Číst článek
„Je to jako přestup z lokální divize do ligy mistrů. Je to změna paradigmatu, kdy jsme se dívali na kvalitu vědy českými brýlemi. Dnes se dostáváme do mezinárodního srovnání," uvedl první místopředseda rady Petr Dvořák.
Podle něj dílčí výsledky vyhodnocení jednoho z pěti obsáhlých modulů ukazují, že v některých oborech je Česko na vysoké mezinárodní úrovni. Týká se to třeba fyziky, chemie, biologie a částečně i informačních technologií.
„Výsledky jsou dokonce lepší než světový průměr v daném oboru. Některé obory, o nichž jsme si mysleli - a financování tomu odpovídalo, že jsou kvalitní a kompetitivní, zas tak kvalitní nejsou," uvedl Dvořák.
Vláda v demisi v polovině května schválila rozpočet na vědu, výzkum a inovace pro příští rok. Mají dostat 35,9 miliardy korun, tedy o 2,1 miliardy víc než letos. Ve výhledu na příští roky se počítá s dalším zvýšením, a to na 37,5 miliardy.
