Velké světové fondy čím dál častěji skupují zemědělskou půdu. Považují to za jistou investici. Lidstvo totiž stále více potřebuje potraviny a například ceny obilí stále stoupají.

Tento článek je více než rok starý.

9:25 22. listopadu 2012 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Horečka při nákupech zemědělské půdy má globální rozměr. Nejvíc nakupují investoři z Číny, Indie, Brazílie nebo Malajsie.

Dvě třetiny posledních velkých transakcí byly v Africe, hlavně v její subsaharské části. Tady v poslední době koupili zahraniční investoři přes 30 milionů hektarů půdy.

Zájem je o chudé, rozvíjející se ekonomiky, které mají velký prostor pro zvýšení výnosů plodin a dobrý geografický přístup.

Proti celosvětově rostoucí spotřebě potravin a biopaliv jde skutečnost, že plochy zemědělské půdy jsou omezené. Také se projevuje nedostatek vody a energií. Investoři se tak snaží o zajištění potravin nebo jiných zemědělských produktů, nebo o prosté generování příjmů z alternativního investičního aktiva.

Produkce ze zakoupené půdy jde převážně na export. Odhaduje se, že do roku 2050 bude muset být do sektoru zemědělství globálně investováno v průměru 83 miliardy dolarů ročně. To představuje asi 50 procentní růst ze současných úrovní investic.

Igor Maňour, Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít