Veleba: Někteří ekosadaři využívají unijní dotace, aniž by produkovali ovoce
Problémům kolem bio ovoce a zneužívání dotací některými pěstiteli se věnuje dnešní jednání Agrární komory. Část českých ekozemědělců totiž pobírá peníze na bio výrobu z Evropské unie, ale sklízí takzvané bio seno.
Prezident Agrární komory Jan Veleba na Rádiu Česko upozornil, že hlavním problémem řady českých ekozemědělců je skutečnost, že unijní dotace využívají k tomu, aby dostávali více peněz než jejich kolegové, kteří hospodaří konvenčně.
Podle něj ministerstvo zemědělství v minulosti nastavilo podmínky tak, že nedostatečně ekofarmáře motivují k tomu, aby pouze nepobírali dotace, ale produkovali potraviny.
O bio ovoci a zneužívání dotací některými pěstiteli jsme mluvili na Rádiu Česko. Hostem byl prezidenta Agrární komory Jan Veleba.
„Když se podporuje bio ovoce, což Agrární komora považuje za správné, mělo by to mít nějakou koncovku, tedy produkce biopotravin, například bio jablka či bio hrušky. Dotace jsou ale nastaveny tak, že koncovka tomu chybí a dávají se tam velké peníze a těch výstupů, produktů je velmi málo,“ řekl Veleba.
Připomněl, že v Česku je v současnosti více ekologických sadů než v sousedním Rakousku a Německu. „V České republice je 28 procent biosadů, tedy 6200 hektarů, zatímco například v nesrovnatelně větším Německu jich je 5700 hektarů a tvoří jen 9 procent z celkové výměry sadů.“
„V ČR je spousta férových bio pěstitelů, ale mnozí také využívají toho, že ministerstvo zemědělství v minulosti takto nastavilo podmínky. Pro rozumného člověka přece nemůže být cílem to, že se bude dávat 510 eur na hektar a nebudou tam žádné povinnosti,“ dodal s tím, že ročně do ekologických sadů jde 100 milionů korun.
Agrární komora se podle Veleby začala tímto problémem zabývat loni, když se k ní dostaly fotky takzvaného bio sadu, který byl celý zarostlý šípkem. Komora proto usiluje o to, aby ministerstvo zemědělství systém udělování dotací změnilo.
„Už loni byl nějaký dílčí krok udělán. A změnit se to má od nového rozpočtového období, tedy od reformy společné zemědělské rozpočtové politiky v roce 2014,“ přiblížil.
