Velké mrazy způsobily vinařům a ovocnářům stamilionové škody

Vinaři a ovocnáři sčítají škody, které jim před pár dny způsobily neobvykle silné mrazy. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka hrozí ovocnářům, jejichž sady mrazy zasáhly i loni, existenční problémy. Vinaři mezitím už vyčíslily škody na 400 milionů korun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sběr ledového vína ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku | Zdroj: ČTK

Mráz minulý týden ničil úrodu hlavně na Moravě, v Čechách jsou škody lokální. Nejvíc utrpěly jahody, meruňky, švestky a třešně. U jablek může mráz snížit kvalitu ovoce. Teploty ve dvou metrech nad zemí se leckde pohybovaly od nuly do minus čtyř stupňů, na některých místech působil mráz i několik hodin.

Pokud se ovoce neurodí, projeví se to i v zaměstnanosti - v průměrném roce dává ovocnářství práci zhruba pěti tisícům lidí včetně sezonních pracovníků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Škody u pěstitelů a vinařů napáchané neobvyklými mrazy zjišťoval redaktor Jaroslav Skalický

Loňská situace, kdy mrazy způsobily ovocnářům ztráty na tržbách přes půl miliardy korun, by se ale podle Martina Ludvíka opakovat neměla. Přesnější čísla škod letošních mrazů budou znát pěstitelé ve druhé půlce června.

Dosavadní vývoj přitom naznačoval průměrnou sklizeň. Ta byla loni velmi nízká - zhruba 100 tisíc tun. Kvůli dešťům v době květu stromů za moc nestála ani rok předtím. V předešlých letech ale dosahovala 180 tisíc tun.

Mráz napadl i vinohrady

400 milionů korun stály velké mrazy vinaře. Na vinohradech způsobil ranní mráz největší škody za posledních deset let. Zlikvidoval jich zhruba třetinu.

Podle tajemníka Svazu vinařů Martina Půčka ale problémy vyvolává i neobvykle dlouhé sucho. Od října loňského roku prý totiž nespadlo výraznější množství srážek a takové dlouhodobé sucho vinaři nepamatují posledních padesát let. Dostatek vláhy má přitom podle vinařů zásadní vliv na schopnost regenerace vinné révy.

Půček nevylučuje, že špatná sklizeň může vést i ke zdražení vína. Příroda podle něho navíc podala nejpádnější důkaz o nesmyslnosti zavedení spotřební daně na tichá vína, kterou navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek od roku 2014. Je prý totiž zřejmé, jak citelné je vinařství i ovocnářství na nepřízeň počasím a jak by tedy citelné zdražení vína mohlo ohrozit jeho prodej, a tím i samotné vinaře.

Jaroslav Skalický, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme