Kalousek: Bez zvýšení příjmů se finance neuzdraví. Stát ale nejdřív potřebuje nemilosrdnou dietu
Státní rozpočet skončil letos v prvním čtvrtletí s nejhorším schodkem v historii České republiky. Vláda poukazuje na vysoké výdaje a drahé energie, ale mnozí varují před dlouhodobě neudržitelným vývojem veřejných financí. „Zásadní je, zda vláda začne aktivně likvidovat strukturální schodek, tedy rozdíl mezi pravidelnými příjmy a výdaji. Ten je větší než 200 miliard a nezmizí sám od sebe,“ upozorňuje exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
„Bez zvýšení příjmů se veřejné finance nedají uzdravit. Nicméně současně křičím: ‚Proboha, nejdřív řešte ty výdaje.‘ Obvyklý poměr při úspěšných reformách jsou dva díly na výdajové straně bilance a jeden na příjmové,“ podotýká.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí
Za největšího nepřítele ekonomiky Kalousek považuje inflaci, vládou uvažované zvýšení DPH ovšem pokládá za proinflační opatření, na rozdíl třeba od zvýšení daní fyzických osob.
„Chceme-li se s inflací skutečně poprat, tak to chce nemilosrdnou dietu nejenom v té monetární oblasti, ale především v tom, že vláda přestane dělat tak šílené deficity.“
Výdajům státu prý dominují sociální výdaje, zejména pak penze navýšené o mimořádné valorizace. „Že to premiér Petr Fiala (ODS) hodnotí negativně, to je na hořký úsměv. Bylo nás spousta, kteří jsme vládu od loňského dubna upozorňovali, že s mimořádnými valorizacemi musí něco udělat. Vláda to zanedbala. Teď je dobře, že se o to pokusila, uvidíme, jak obstojí před Ústavním soudem,“ poznamenává Kalousek.
Stát vybere z neočekávaných zisků o 60 miliard méně, než počítal. Daň měla zmírnit schodek rozpočtu
Číst článek
Zároveň připomíná, že v době, kdy byl ministrem, se náhradový poměr důchodů k reálným mzdám pohyboval okolo 40 procent.
„Vláda to trestuhodně zanedbala a nechala důchody utrhnout od reálné ekonomiky, takže náhradový poměr je dnes na 50 procentech. Opravdu by narušilo sociální smír, kdyby zůstaly na 40 procentech? Myslím, že ne,“ dodává.
Místo plošné valorizace, která důchodce jako jedinou skupinu společnosti ochránila před dopady inflace, se mohlo zvlášť pomoci těm, kteří se dostali do tíživé situace, a to mimořádnou dávkou.
Nabobtnalý stát
Kalousek současně zdůrazňuje, že stát s ohledem na to, kolik vybírá daní, nemá na velkorysou sociální politiku peníze. „Buďto politika bude méně velkorysá, nebo se musí vybírat více daní,“ konstatuje s tím, že s napětím čeká na konsolidační balíček, který vláda plánuje předložit začátkem května.
„Jenom jsem trochu skeptický, protože slyším mnohem víc o daních než o škrtech, přičemž naším zásadním problémem jsou výdaje. Tvrdím, že je možné škrtnout 100 miliard, aniž by to narušilo sociální smír. Ale problém je tak velký, že to nestačí,“ doplňuje s tím, že jen letos vláda zvýšila mandatorní výdaje o 70 miliard.
Stanjura sliboval 100, stát ale vybere na daních uz nadměrného zisku u elektřiny jen 40,3 miliardy
Číst článek
Kalousek poukazuje na to, že za posledních 10 let přibylo 20 procent státních zaměstnanců – ty je buďto třeba propustit, anebo zvýšit daně. Další miliardy je prý možné ušetřit zrušením příspěvků za vychované dítě a pak také snížením náhradového poměru důchodu zpět ke 40 procentům.
Bývalý ministr financí oceňuje záměr toho současného škrtat dotace podnikatelům, z nichž velká část směřuje k zemědělským podnikům. Souhlasí i s kritikou prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, že se česká ekonomika plíživě přeměnila z tržní na dotační:
„Je smutné, že to říká bývalý poslanec za sociální demokracii, který opravdu nepatřil mezi rozpočtové jestřáby. Co bychom dneska dali za to, aby Fialova vláda byla tak rozpočtově odpovědná, jako v dobách, kdy byl poslancem pan prezident Kala,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor z Interview Plus.
