Větrné elektrárny jsou na vzestupu. Do roku 2040 by mohly pokrýt i čtvrtinu české spotřeby

Králem světových trhů s elektřinou se podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola stávají solární elektrárny, ale rychle přibývá také elektráren větrných – na moři i na pevnině. Růst zájmu investorů o toto odvětví pokračoval i během pandemie koronaviru.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Větrná elektrárna

Vítr by do budoucna měl být významným obnovitelným zdrojem. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Analytik IEA Heymi Bahar má za to, že do roku 2025 obnovitelné zdroje v množství vyrobené energie převýší uhlí i zemní plyn.

Přehrát

00:00 / 00:00

Větrné elektrárny jsou na vzestupu, do roku 2040 by jich u nás mohly vyrůst stovky, předpokládá fyzik

„Výsledkem bude neuvěřitelná dominance obnovitelných zdrojů na trzích s elektřinou v nadcházejících pěti letech,“ predikuje.

Významným obnovitelným zdrojem by do budoucna měl být vítr. Typických bílých větrníků je zatím na našem území poměrně málo – kolem dvou set. Celkový výkon z tohoto zdroje dnes uspokojí pouhé procento spotřeby v Česku.

Největší bariéra je v našich hlavách

Jihoněmecké spolkové státy nebo Rakousko přitom dokládají, že i ve středoevropském vnitrozemí jde vítr efektivně využít. Jaký má v tomto ohledu potenciál česká kotlina, letos zhodnotil meteorolog a odborník na větrné elektrárny David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky.

Konec spalování uhlí v Česku? Podklady komise jsou nedostatečné, upozorňuje Rovenský z Greenpeace

Číst článek

„Do roku 2040 by mohlo jít o 10 až 25 procent spotřeby elektřiny v republice, a to za předpokladu, že poroste i spotřeba,“ říká Hanslian, který vzal v potaz i to, že by se nestavělo v chráněných lokalitách nebo v bezprostředním okolí obytné zástavby. Počítá i s dalším omezením technického, ekonomického a společenského rázu.

Na uspokojení předpokládané spotřeby v roce 2040 by stačilo podle Hansliana zhruba tisíc větrných elektráren. Nejlepší podmínky pro jejich využití jsou z hlediska větrnosti a dalších parametrů na Českomoravské vrchovině. Jak se trh a technologie zlepšují, snižuje se přitom i cena elektřiny z větru.

Jednou z největších překážek je, že mnohým lidem v Česku větrné elektrárny v krajině prostě vadí. Často tak schází společenská i politická podpora. „Největší bariéra je v hlavách lidí. Je to o tom, jakým způsobem se o větrné energii mluví a jaká témata jsou v této souvislosti zdůrazňována. Bývají slyšet hlavně negativa. Úplně vymizela ta okolnost, že větrné elektrárny jsou jedním z nejčistších zdrojů elektrické energie,“ komentuje odborník.

V zahraničí je často diskutovaným problémem větrných elektráren ohrožení ptáků a netopýrů. V místech, kde se potenciálně ohrožená zvířata vyskytují, se ale stavba elektráren nepovoluje, případně jsou v kritickém období nařízena omezení provozu, třeba v noci kvůli netopýrům, dodává Hanslian.

Co brání dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie v Česku? Kde všude by mohly větrné elektrárny stát? Odpoví reportáž Štěpána Sedláčka.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme