Inflace ve třetím čtvrtletí letošního roku začne určitě klesat, to jsem si jist, říká viceguvernér ČNB
Zvýší Česká národní banka (ČNB) opět základní úrokovou sazbu? Jak ovlivňuje jednání bankovní rady její personální složení? Co způsobuje růst inflace a kdy se její výše přiblíží inflačnímu cíli centrální banky? Pro Radiožurnál odpovídá viceguvernér centrální banky Tomáš Nidetzký.
Je pravděpodobné, že ČNB ještě v červnu, svým způsobem na rozloučenou s končícím guvernérem Jiřím Rusnokem, opět zvýší úrokové sazby? To už naznačil váš kolega Marek Mora.
Nebude to na rozloučenou. My budeme rozhodovat na základě ekonomických dat a skutečně to ekonomické prostředí je proinflační. Když se podíváme na poslední údaje o vývoji inflace v Eurozóně, tak ty čísla inflace jsou vyšší, než očekávali kolegové v Eurozóně.
Co bude významným proinflačním faktorem a budeme muset diskutovat, je taky vývoj kurzu koruny, který je určitě slabší oproti prognóze.
Jinými slovy není pravděpodobné, že byste úrokovou sazbu nezvýšili?
Je vysoce pravděpodobné, že úrokovou sazbu budeme ještě dál zvyšovat.
Žádný prostor pro naschvály
Možná tušíte, kam jsem mířil tou poznámkou o loučícím se Jiřím Rusnokovi. Postupovali byste podobně, kdyby do funkce guvernéra nebyl jmenován Aleš Michl, který, jak je známo, zastáncem dalšího nezvyšování sazeb?
Jmenování Aleše Michla určitě nemá přímou vazbu na naše hlasování. Budeme se rozhodovat na základě aktuálních ekonomických čísel a informací z ekonomiky. Chtěl bych ubezpečit, že měnová politika je natolik závažná věc, že tady není prostor pro nějaké naschvály.
Já jsem to vůbec nemyslel jako naschvál. Spíš jsem uvažoval tím směrem, že pokud zatím tedy v bankovní radě převažují, jak se říká, jestřábi, tedy ti, kteří jsou pro zvyšování úrokových sazeb za těchto okolností, které jste popsal, tak jestli to nezvyšují do zásoby?
Určitě ne. Využiji té vaší otázky, abych posluchačům vysvětlil proč teďka zvyšujeme sazbu inflace, která přijde v nejbližších měsících. Ta určitě překoná 15 procentní hranici, ale tuto inflaci my už neovlivníme.
To rozhodování, které budeme dělat teďka 22. června na bankovní radě, je o tom, jak ta vyšší úroková sazba, o které budeme rozhodovat, bude působit na inflaci v příštím roce, někde na horizontu roku až roku a půl.
Je to vlastně o tom, jak dlouho s námi ta vysoká nebo vyšší inflace bude a jak rychle se bude vracet k dvouprocentnímu cíli.
Často se potkávám s názorem, že reagujeme tak, že je vyšší inflace, tak my otočíme nějakým knoflíkem, zvýšíme sazby a inflace klesne. Je potřeba si uvědomit, že ta měnová politika se do té ekonomiky propisuje v horizontu 12 až 18 měsíců. A já se vždycky snažím žádat spoluobčany o určitou trpělivost, protože před rokem jsme začali teprve zvedat úrokové sazby.
Ale zároveň se snažíte ovlivnit tzv. inflační očekávání. To bychom asi měli vysvětlit, co znamená?
To je pro nás velmi důležitý kanál měnové politiky. Vedle toho tradičního kurzového kanálu, úvěrového kanálu a kanálu přecenění aktiv, je důležitým kanálem. Důležitým kanálem je i ukotvenost inflačních očekávání a ta je spojena s tím, aby si jak občané, tak firmy nezvykly, že tady vysoká inflace bude s námi.
My se skutečně budeme snažit o to, aby v průběhu příštího roku inflace už byla jednociferná. Chtěl bych říct, že skutečně bez ohledu na rozhodnutí, které uděláme v tom červenci, tak inflace ve třetím čtvrtletí letošního roku začne určitě klesat. To jsem si jist.
Do konce roku dvě procenta
A myslíte, že už to může být třeba v červenci, jak jsem četl úvahy některých ekonomů?
Pokles inflace? No nevím, jestli to může být v červenci. Zase musím říct, že tam se určitě projeví bazický efekt. Projeví se nám samozřejmě i měnová politika. Projeví se tam i chování spotřebitelů, které se určitě do budoucna nebo v nejbližších měsících projeví v nižší spotřebě domácností, ale inflace jistě začne klesat.
Bohužel po celý letošní rok ji ještě uvidíme dvoucifernou a do těch jednociferných hodnot se nám vrátí někdy začátkem příštího roku a ke konci roku.
Pokud nevznikne nějaký další ekonomický šok, tak by se měla ke konci roku přibližovat ke dvěma procentům.
Podle šéfa největší odborové centrály Josefa Středuly nemá vysoká inflace s válkou na Ukrajině nic společného. Argumentuje tím, že v únoru, ještě před začátkem ruské agrese, byla přes 11 %. Co je teda jejím hlavním zdrojem?
Inflace v ČR má několik zdrojů. Já jsem to v některých rozhovorech označoval jako dokonalou inflační bouři. Určitě je inflace v ČR ovlivněna přehřátým trhem práce.
Od roku 2016 máme nejnižší nezaměstnanost v EU a s tím je také spojen nejsvižnější růst mezd a platů. To je ta poptávková strana inflace.
To, že prezident jmenuje bankovní radu ČNB, je nesystémové. Potřebujeme změnu, říká ekonom
Číst článek
Samozřejmě do inflace se potom propisovaly covidové události, které byly spojeny s tím, že vláda reagovala relativně velkorysou fiskální podporou, zejména pak v tom roce 2021, kdy mimochodem už centrální banka brzdila a zvyšovala úrokové sazby.
Určitě se také na té inflaci podepisuje určitá zadržená poptávka, která se potom promítla při otevření obchodů a do spotřeby domácností.
Pokud by nebylo války na Ukrajině, byly by spotřebitelské ceny u nás už nižší?
Já bych chtěl připomenout, že my, když jsme vydali první prognózu v letošním roce, tak v té prognóze jsme předpokládali stejný průběh vývoje inflace. To znamená, inflace bude kulminovat v polovině roku a bude se ke konci roku snižovat.
Dokonce jsme předpokládali, že by se dostala již ke konci roku na jednociferné hodnoty a dokonce jsme plánovali, indikovali, že budeme připraveni snižovat úrokové sazby.
Bohužel ta nesmyslná válka na Ukrajině totálně přepsala tu ekonomickou prognózu i budoucí ekonomický vývoj a myslím si, že to nebude mít dopad jenom krátkodobý z pohledu třeba právě zdražení energií.
Myslím si, že válka na Ukrajině přinese dlouhodobé strukturální změny v ekonomice.
Chování spotřebitelů
Jak si vysvětlujete, že se naše spotřebitelské chování nijak zvlášť nebo nějak výrazně nemění? Pohonné hmoty jsou velmi drahé, přesto se nezdá, že by lidé jezdili méně nebo úsporněji.
Hodně se argumentuje mírou úspor, která se tady vytvořila za koronaviru. Já už jsem zmiňoval také to, že i v minulosti ten nárůst mezd a platů byl relativně svižný, takže mezi lidmi je stále hodně peněz.
Schodek státního rozpočtu stoupl na 189 miliard korun. Loni v květnu byl ještě o 66 miliard vyšší
Číst článek
A na druhé straně bych chtěl říct, když se mluvilo třeba o míře úspor, že ty domácnosti uspořily až nějakých 200, 300 miliard, tak ty úspory jsou nerovnoměrné. Ty úspory jsou rozloženy v různých sociálních skupinách, a to se potom projevuje v té spotřebě.
Co se stane, pokud po obměně členů bankovní rady převáží zastánci tzv. holubičí politiky, ve zkratce ti, kteří nepovažují další zvyšování úrokových sazeb za užitečné?
Tak ČNB oproti některým jiným centrálním bankám má tu výhodu, že jsme začali zvyšovat úrokové sazby relativně včas, že jsme také začali i ty sazby zvyšovat v momentě, kdy jsme viděli, že ty inflační tlaky jsou opravdu velké. Začali jsme zvyšovat i ve větších krocích, než je standardních 25 bazických bodů.
Takže jsme se dostali na nějakou úroveň, která by, pokud by třeba nedošlo k nějakým dalším ekonomickým šokům, mohla nějakým způsobem tu inflaci tlumit.
Samozřejmě i ta diskuze, která se odehrává na bankovní radě, tak ta se sice odehrává vždycky od jednání k jednání, ale my na základě naší prognózy přemýšlíme i o nějakých dalších krocích v měnové politice a já si myslím, že se v ČR skutečně pohybujeme poblíž vrcholu úrokových sazeb.
Ale co je důležité říct a vyslat ten signál i trhu, že v případě, že bychom viděli, že ty proinflační tlaky v ekonomice jsou vyšší, než jsme čekali, tak že bankovní rada má tu odvahu přistoupit k tomu nepopulárnímu opatření, že zvýší úrokové sazby.
Nás to opravdu netěší, ale chtěli bychom tu ekonomiku vystavit vysoké inflaci po co nejkratší období, ale zároveň ji neposlat do recese.
