Vicenová: Situace v eurozóně se stabilizovala. Španělsko to ale může změnit
Eurozóna má nejhorší část dluhové krize za sebou. Tvrdí to řada evropských politiků a myslí si to i česká velvyslankyně při Evropské unii Milena Vicenová. Dluhová krize od roku 2010 dominovala dění v celé Unii, nejen v eurozóně. Jakékoliv vážné problémy států s eurem by totiž tvrdě dopadly i na země s vlastní měnou, tedy i na Česko. Milena Vicenová proto doufá, že se podařilo situaci v eurozóně stabilizovat.
„Subjektivně cítím po dlouhých dvou a půl letech konečně trochu vydechnutí a uklidnění. V Bruselu panuje atmosféra, že euro má nejhorší část krize za sebou a už nejméně měsíc a půl jsem neslyšela vážné debaty o budoucnosti eura,“ říká Milena Vicenová. Shoduje se tak s ekonomy, že k uklidnění přispěl hlavně zásah Evropské centrální banky.
Eurozóna se už dostala podle české velvyslankyně při EU Mileny Vicenové z nejtěžší fáze své dluhové krize
Ta bankám v eurozóně velmi levně poskytla více než bilion eur. Řada bank pak peníze investovala do italských a španělských dluhopisů, díky čemuž klesly jejich úroky. Vicenová ale vidí ještě další důvod, proč se situace na trzích o něco uklidnila: je to podpis takzvané rozpočtové smlouvy, která členské země zavazuje k šetrnému hospodaření.
Česko je ale spolu s Velkou Británií jediným státem, který dohodu odmítl podepsat. S tlakem na to, aby se Česko ke smlouvě nakonec přidalo, se ale velvyslankyně v Bruselu nesetkala. „Nevedou se tam debaty, protože tady zdaleka nemusí být jednomyslnost, proto nebrzdíme rozhodování jiných zemí,“ vysvětluje.
Rozpočtová smlouva začne pro své signatáře platit i bez českého kývnutí, takže Unie souhlas Prahy nepotřebuje. Podle různých diplomatů navíc české „ne" vlastně nikoho příliš nezajímá - Česko není v eurozóně a jeho postoj tak na srdci nikomu příliš neleží.
Eurozóna v poslední době řešila mnohem závažnější problémy. Podle některých ekonomů je navíc předčasná i naděje, že už nejtěžší fáze dluhové krize skončila. I Milena Vicenová ostatně připouští, že mnoho starostí může vyvolat především situace Španělska.
Unie se musí dohodnout na novém rozpočtu
Teď ji ale v Bruselu čekají přece jen jiné problémy. Unie se musí dohodnout na podobě nového rozpočtu na léta 2014 až 2020. Česko patří mezi země, které chtějí šetřit. „Chceme přísnější pravidla a menší utrácení, tedy nižší rozpočet na nadcházejících sedm let, a chceme opravdu omezit všechny výdaje,“ popisuje Vicenová.
Česko požaduje snížení evropského rozpočtu, ale zároveň chce zachovat strukturální a kohezní fondy, tedy podporu pro chudší oblasti. Šetřit by tak Unie měla hlavně na některých částech společné zemědělské politiky.
Dá se ale čekat, že jednání budou velmi tvrdá. Ppodle velvyslankyně se jako obvykle odehraje bitva o každé euro. Lze jen dodat, že česká pozice má svá slabá místa - jen těžko budeme argumentovat pro zachování neztenčených evropských dotací, když je neumíme řádně a bez problémů čerpat.
