Vietnamští prodejci se vyhýbají placení DPH, tvrdí čeští obchodníci
Vietnamští obchodníci, kteří prodávají potraviny, prý podnikají výhodněji, protože se vyhýbají placení daně z přidané hodnoty a nevykazují všechny tržby. Čeští podnikatelé volají po důslednější kontrole ze strany orgánů, které jsou zodpovědné za výběr daní.
„Běžnou praktikou vietnamských prodejců je, že jsou registrováni někde na nějakém finančním úřadu a podnikají úplně jinde v České republice, často mění svá podnikatelská místa. Jak takový finanční úřad může tyto subjekty kontrolovat?,“ ptá se předseda Západočeského konzumního družstva v Sušici Roman Bruzl.
Vadí mu, že díky těmto praktikám mají Vietnamci pro podnikají údajně výhodnější podmínky. „Z hlediska DPH, což je věc velmi transparentní, se ukazuje, že v Česku je vydáno zhruba 29 a půl tisíce živností na prodej zboží vietnamským občanům. Z tohoto počtu je pouze 5 procent plátců DPH,“ upozorňuje Bruzl.
Zákon říká, že pokud podnikatel v posledních 12 měsících dosáhne tržby milion korun, měl by se přihlásit jako plátce DPH.
Hostem Radiožurnálu byli předseda Západočeského konzumního družstva v Sušici Roman Bruzl a ředitel finančního úřadu v Plzni Roman Kasl
„To znamená 83 tisíc korun maloobchodního obratu v jedné prodejně. Prodejny vietnamských podnikatelů, které jsou v okolí těch našich, tento limit podle našich odhadů jistě přesahují,“ tvrdí Bruzl a dodává, že se tato čísla jistě dají ověřit.
Finanční úřad ale podle něj není schopen identifikovat, jakou výši tržeb vietnamští obchodníci mají. „Existuje propočet svazu obchodu, který dokazuje, že oni této hranice musí dosahovat, jinak by ani nemohli být efektivní a v podstatě by žili ve ztrátě. Orgány zodpovědné za výběr daní by si toto měly ověřit,“ požaduje Bruzl.
Finanční úřad: Pomohly by registrační pokladny
Ředitel finančního úřadu v Plzni Roman Kasl odmítá, že by Vietnamci v Česku podnikali za výhodnějších podmínek. „To by znamenalo, že pro ně platí jiná legislativa než pro české obchodníky, což není pravda,“ vysvětluje.
Souhlasí však, že pro vietnamskou komunitu platí určitá specifika. „V některých případech je skutečně obtížné podnikající identifikovat. Naše zkušenosti jsou takové, že pokud se dostanou do potíží s placením daní, zmizí ve Vietnamu a už je tu nikdo nevidí. Ale nechci házet všechny do jednoho pytle,“ říká Kasl.
Pro finanční úřady je podle Kasla kontrola vietnamských maloobchodníků poněkud složitá. „Samozřejmě by nám pomohly registrační pokladny. Tak jak je to ve větších obchodech, ale i restauracích či hostincích. Bylo by jednoznačně dokladováno, kolik ty tržby dělají,“ tvrdí.
Pomohla by prý i důslednější kontrola dodržování zákonných norem. „Ty musí splňovat každý, kdo chce podnikat, ať Vietnamec, nebo Čech. Stálo by za úvahu, jestli živnostenské úřady vydávají živnosti osobám, které tyto náležitosti skutečně splňují. I my se setkáváme s tím, že leckdy není možné se s Vietnamcem domluvit, protože on nám tvrdí, že neumí česky. Možná by měl být přísnější přístup i v této oblasti,“ dodává Roman Kasl.
