Vláda odsouhlasila změny daňových zákonů
Vláda Vladimíra Špidly začala uskutečňovat daňovou reformu. Urychlily jí povodně, kvůli kterým chce kabinet zvýšit daně a krátit sociální výdaje. Peníze hodlá získat od lidí s nejvyššími příjmy či zvýšením daní z tabáku, alkoholu a pohonných hmot. Ušetřit chce například zmrazením horní hranice pro výpočet nemocenských dávek či ročním odsunem rozšíření platové stupnice pro státní zaměstnance. Kabinet si od toho slibuje, že v příštím roce získá pro státní pokladnu přes 10 miliard korun a v následujícím roce 15 a půl miliard korun.
Čtvrtinu mají dostat obce a kraje, tři čtvrtiny státní rozpočet. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky by na základě daňových úprav měl stát získat téměř 26 miliard korun. "Tato opatření směřují ke zvýšení příjmů státu, obcí a krajů a dohromady na všech těchto třech úrovních to bude v roce 2003 znamenat přínos 10, 4 miliardy korun a v roce 2004 15 a půl miliardy korun." Ministři přijali zmíněný balík opatření na mimořádném, více než sedmihodinovém jednání v noci na dnešek.
Evropská komise nám už v srpnu nabídla, že můžeme přesměrovat z programu ISPA až 48 milionů eur, což je přibližně jedna a půl miliardy korun. Naše vláda však zatím nepředložila žádné konkrétní projekty na jejich využití a Evropská komise se obává, že nestihneme termín 25. září.
Liknavost vlády kritizuje i předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. "Je to smutný důkaz toho, že současná vláda a sociální demokracie umí o problémech poměrně dobře mluvit, umí dobře kritizovat a výborně umí slibovat, ale ukazuje se na tomhle případě, že konat moc neumí neumí konat rychle ani efektivně a je smutné, že někde leží přes miliardu korun, a česká vláda není schopná zpracovat konkrétní projekt, kde by ty peníze konkrétně byly využity." Vláda by o konkrétním určení peněz z pomoci Evropské unie měla rozhodnout zítra.
Vláda hodlá například zvýšit daňové zatížení lidí s ročním příjmem vyšším než 900 tisíc korun - budou muset odvádět státu 35 procent z měsíčních příjmů. Zvýšit o 2 procenta se má dále daň z přidané hodnoty u výrobků dosud zdaněných pěti procenty. Naopak u výrobků s daní 22 procent o jedno procento klesne. Jestliže vláda schválila daňové zákony tak, jak byly předloženy, měly by v důsledku vyšší spotřební daně už od prosince podražit cigarety a alkohol. Daň z cigaret by měla vzrůst o čtyři procenta, z alkoholu má být vyšší o osm korun na půllitr.
Novými návrhy vlády jsou podle ministra financí Bohuslava Sobotky zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky ve dvou vlnách místo jedné a daňové zvýhodnění dárců peněz na povodňová konta. Vláda také navrhuje zmrazit horní hranice pro výpočet nemocenských dávek. Příspěvky v nemoci by se tak měly zvednout jen lidem, jejichž plat nepřesáhne měsíčně 14.400 korun. Kabinet také hodlá o rok odsunout zavedení nové platové stupnice, která měla od nového roku zvednout platy státním zaměstnancům.
K realizaci svých plánů ale kabinet potřebuje získat ještě souhlas parlamentu. Sněmovna by se balíkem povodňových zákonů mohla začít zabývat tento čtvrtek. Zásadně proti je opoziční ODS. Předseda jejího poslaneckého klubu Vlastimil Tlustý tvrdí, že záměr vlády nemá s povodněmi žádnou souvislost a postiženým lidem že jen ublíží. "Vláda zneužívá situace a ve chvíli, kdy lidé potřebují spíše ulevit v daních, protože už v tuto chvíli je Česká republika po součtu daní a takzvaných pojištění, které ovšem všichni musíme platit, nadprůměrem Evropské unie a chceme-li dobíhat Evroskou unii a sousední Německo, tak musíme našim občanům ulevit. Musí mít menší daňovou zátěž. Já bych skoro řekl, že to je ekonomický zločin v tuto chvíli zvyšovat daně. My proto zásadně říkáme, že zvýšení daní v této chvíli rozhodně ne, protože této zemi to ublíží."
Stejný názor zastává i bývalá předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová. Také podle ní by vláda měla nápravu povodňových škod hradit z jiných zdrojů než z vyšších daní. "Z úspor chodu státního aparátu, z mimořádných příjmů, jako jsou výnosy z privatizace a podobně, nikoli cestou zvýšení daňového zatížení."
Výsledek hlasování v Poslanecké sněmovně je značně nejistý, protože uvažované daňové změny se nezamlouvají ani komunistům. Ti mají výhrady například k takzvané milionářské dani, která by podle nich měla být vyšší, aby přinesla zamýšlený efekt. "Jestliže jdete na 35 procent, tak to samozřejmě není žádný efekt, to je pouze uspokojení partnerů v koalici," uvedl předseda KSČM Miroslav Grebeníček v televizi Nova.
Konečné údaje o povodňových škodách budou známy v nejbližších dnech. Už teď je ale vláda rozhodnuta, jakým způsobem se bude podílet na financování obnovy poškozených majetků. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky bude kabinet navrhovat, aby na tyto účely šlo ze státního rozpočtu 15 až 20 miliard korun.
"My samozřejmě počítáme s tím, že vláda se bude výrazným podílem podílet na úhradě povodňových škod. Počítáme s tím, že by se v rámci státního rozpočtu vynaložila částka v objemu zhruba 15-20 miliard korun s tím, že výrazně by se podílel také Fond bydlení a Fond dopravní infrastruktury. Počítáme rovněž s využitím možné půjčky od Evropské inevstiční banky. Hovoříme v této chvíli o částce 15-20 miliard v návrhu státního rozpočtu pro rok 2003."
Stát uhradí zhruba třetinu ze škod. Další třetinu pokryjí pojišťovny. Kromě 15 až 20 miliard korun, které chce vláda vyčlenit ze státního rozpočtu na rok 2003, by měla jít na krytí škod i část příjmů z privatizace Telecomu. Jak Českému rozhlasu řekl ministr financí Bohuslav Sobotka, peníze by do Fondu dopravy měl převést Fond národního majetku. "My počítáme s tím, že by dotace z Fondu národního majetku v příštím roce se pohybovala zhruba ve výši 27 miliard korun. Tyto prostředky budou k dispozici ve Fondu národního majetku v případě úspěšného dovršení procesu privatizace společnosti Telecom."
