Vláda schválila konec anonymních akcií, budou se muset zapisovat

Majitelé anonymních akcií se zřejmě budou muset nově zaregistrovat. Vláda schválila návrh, podle kterého mají firmy akcie zapsat do centrálního depozitáře nebo cenné listy uložit do bankovní úschovny. Tak by se k nim mohla dostat policie nebo správní orgány. Přístupné budou také zadavatelům veřejných zakázek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Pospíšil (ODS) ministr spravedlnosti. | Foto: Filip Jandourek

Hlavním cílem návrhu je identifikovat vlastníky firem s anonymními akciemi. Podle šéfa poslanců ČSSD a stínového ministra vnitra Jeronýma Tejce je ale návrh nedostatečný. Vlastníci by prý měli být známí u všech akcií.

„Ukládání u bank samozřejmě bude komplikovat práci policie, státních zástupců. Bude to velmi složitě dohledatelné, pokud vůbec, a bude to samozřejmě přinášet další náklady a problémy policii, která bude muset obesílat všechny banky v konkrétních případech. Myslím, že daleko poctivější a jednodušší řešení – pokud by vláda skutečně stála o to, aby byli známi akcionáři firem – by bylo povinné zaknihování, tedy uvedení v registru, který je přístupný všem,“ míní Tejc.

Přehrát

00:00 / 00:00

O podrobnostech informoval v Odpoledním Radiožurnálu Tomáš Medek

Ze schváleného návrhu navíc nevyplývá, že vlastnictví firmy už nepůjde skrýt. Podle právníků je to spíš jen nepříliš účinná komplikace pro korupční jednání, než skutečné řešení problému. Nadále totiž existuje celá řada způsobů, jak skutečnou vlastnickou strukturu zakrýt.

Například založením české společnosti, jejímž jediným akcionářem bude zahraniční společnost se sídlem v zemi, kde akcie na majitele povoleny jsou. Další možností je podle právníků správa akcií vlastním jménem na cizí účet nebo založení společnosti s nastrčenými bílými koňmi.

V současné době si mohou společnosti vybrat, jestli chtějí vydat své akcie na jméno nebo anonymně na majitele. Existuje ale nebezpečí, že se pak využijí k praní špinavých peněz.

Firmy, u kterých není jasné, kdo je vlastní, se také často účastní veřejných tendrů. Podle poslední analýzy sdružení Zindex, které monitoruje veřejné zakázky, mají anonymní společnosti až o 70 procent vyšší zisky, než ty veřejné. Za tím může být z velké části korupce.

Veřejní vlastníci? V novém zákoně

Z normy proti původnímu záměru vypadla úprava, podle které by musely společnosti, které získají veřejnou zakázku, rozkrýt vlastnickou strukturu.

„Toto je téma, které se týká veřejných zakázek, konkrétně působnosti ministerstva pro místní rozvoj. My jsme chtěli určitou část problematiky rozkrývání vlastnické struktury dát i do tohoto zákona, ale v připomínkovém řízení se k tomu většina resortu vyjádřila negativně, a proto se na problematice rozkrývání vlastnické struktury žadatelů o veřejné zakázky bude pracovat ve zvláštním zákoně,“ vysvětlil autor předlohy, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Přehrát

00:00 / 00:00

Vládní návrh o regulaci anonymních akcií ve Stalo se dnes komentoval právník Ekologického právního servisu Martin Fadrný

Za ‘docela dobrý krok správným směrem‘ považuje vládní návrh zákona o regulaci anonymních akcií právník Ekologického právního servisu Martin Fadrný. Za důležitější ale považuje to, aby anonymním firmám bylo znemožněno ucházet se o veřejné peníze.

„Samotné ministerstvo spravedlnosti, které návrh připravilo, říká, že je to pouze první krok, protože důležitější než tato dílčí úprava je spíš to ohlídat si, aby ty anonymní firmy nemohly jít ke státním penězům, to znamená k veřejným zakázkám a k dotacím. Takže já jsem hlavně zvědavý na to, jestli to legislativní úsilí bude pokračovat,“ poznamenal Fadrný ve Stalo se dnes.

Tomáš Medek, Věra Pfeifferová, Martina Spěváčková, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme