Vláda zamítla obří ekozakázku za téměř 57 miliard korun
Vláda zamítla obří zakázku na odstranění starých ekologických škod. Nejnižší nabídku za necelých 57 miliard korun od společnosti Marius Pedersen Engineering vládě nedoporučil ani ministr financí Miroslav Kalousek.
„Řekněme to bylo na úrovni cen, které předpokládáme, že by nás to stejně stálo při stávajícím systému, to znamená žádné významné vylepšení," uvedl Kalousek a doplnil:
„Těžko bych tvrdil, že je to neúměrně předražené, ale rozhodně bych nemohl s klidným svědomím vládě říct: Zcela určitě je to výhodnější, než ten stávající systém. Tuhle větu bych říct mohl, a protože jsem jí říct nemohl, tak jsem to také vládě nedoporučil.“
Rozhodnutí kabinetu se tak dalo očekávat, protože tendr kritizoval premiér Petr Nečas i koaliční Věci veřejné.
Ekologická superzakázka se nelíbila ani nevládním organizacím. Podle nich je předražená a její reálná hodnota je asi 25 miliard korun.
Protikorupční organizace Transparency International už vládu dříve vyzvala, aby vítěze tendru nevybírala. Podle ředitele TI Davida Ondráčky by to byl největší jednorázový korupční obchod v historii země. Ondráčka tak rozhodnutí vlády uvítal. Vláda podle něho nejen ušetří zhruba 35 miliard korun, ale zabrání i možné korupci.
„Zastavení ekotendru je skutečně velký protikorupční krok, protože se ukazuje, že se zastavil potenciální penězovod mimo státní rozpočet ve výši desítek miliard korun. A vnímám to jako signál, že některé věci prostě nemohou projít, a že veřejnost odborná, ale i nevládní, mediální, se proti těm úplně největším tunelům postaví, a že jim chce zabránit. Je to povzbuzení pro ty, kteří chtějí bojovat proti nehospodárnosti ve veřejném sektoru,“ sdělil Radiožurnálu Ondráčka.
Potenciální vítěz ekotendru už dal najevo, že se proti zrušení výběrového řízení arbitráží bránit nebude.
Cílem zakázky bylo odstranit ekologické škody většinou v uzavřených průmyslových závodech, dohromady v 510 lokalitách. Likvidace těchto zátěží tak bude zatím pokračovat podle dosavadní praxe, kdy se na každou z lokalit vypisují tendry jednotlivě. To by mohlo podle Kalouska stát zhruba 35 miliard.
„Nicméně já očekávám, že se nejpozději v průběhu prvního čtvrtletí k tomuto vrátí porada ekonomických ministrů, aby vyhodnotila tu dosavadní proceduru. Nemyslím si, že je znovu oživitelná myšlenka jednoho velkého ekotendru. Jak bude vláda dál rozhodovat v těchto věcech, tak podle mého názoru bude záviset na výsledcích porady ekonomických ministrů,“ řekl premiér Petr Nečas.
Nečas také navrhuje, aby se stát přehodnotil, zda všechny lokality skutečně potřebují ekologickou sanaci.
„Aby se skutečně udělal posudek nebo chcete-li audit stávajících nesanovaných lokalit. Existují důvodné názory, že ve skutečnosti řada lokalit takovou sanaci nebo vůbec sanaci jako takovou dnes nepotřebuje. Protože velmi často uplynulo i 20 let a i v odbourání některých škodlivých látek z půdy a z vody si dokáže velmi často příroda poradit sama. Jsou to zkušenosti nejenom z České republiky, ale i z některých dalších sousedních zemí,“ prohlásil Nečas.
