Volby 2010: Boj se státním dluhem
Stejně jako v každém předvolebním období, i v tom současném reagují strany na aktuální problémy, které se v posledních měsících objevily. Do volebních programů proto zařadily řešení, která mají zemi vyvést z hospodářské krize a co nejrychleji obnovit rychlý hospodářský růst. Ekonomická recese přitom přinesla i některá nová konkrétní témata, která v minulých volbách nehrála téměř žádnou roli. Například snahu o snížení zadlužení a ozdravení veřejných financí.
České veřejné finance v minulých letech nepatřily mezi volební rozbušky a není divu. Český veřejný dluh sice neustále rostl, ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi se ale dlouho držel na bezpečných úrovních. Teprve v posledních dvou letech se situace dramaticky změnila a krocení státního dluhu začalo předvolebnímu boji chvílemi dokonce dominovat.
Politické strany se podle politologa musely přizpůsobit
Zadlužení Česka totiž dosáhlo takové úrovně, že mu politické strany musely chtěnechtě přizpůsobit svou předvolební rétoriku, říká politolog Jan Kubáček:
„Ukázalo se, že najednou i Češi si uvědomují, že pokud bude mít problém stát a veřejná kasa, tak velmi rychle začne mít problémy jejich domácnost, potažmo jejich peněženka. Je to mimochodem dáno i tím, že politici náhle začali promlouvat jiným jazykem. Už nemluvíme o státním dluhu v řádu miliónů, miliard, ale najednou mluvíme v řádu tisíců a nejednou si lidé uvědomí, že právě narozený Čech či Česka dluží nějakých 137 000. a to je najednou jiná částka, než když se mluví o těch miliardách a o nějakém imaginárním dluhu, který jakoby patří všem, ale zároveň nikomu.“
K tomu, že voliči začali brát ekonomická témata vážně, přispívá podle Kubáčka například i současná kritická situace Řecka.
„Protože se poprvé ukazuje, že ekonomika může být velmi naléhavá. Že opravdu promlouvá do toho, jaký důchod budete brát, jaké budete mít zaměstnání, jaký plat budete dostávat, jestli to zaměstnání bude stabilní nebo bude hrozit, že taky v řádu měsíců budete moct tu práci ztratit. Začne se také řešit, kolik dáváme peněz na silnice, do zdravotnictví, do sociálna, ale mimochodem také do budoucích důchodů. Tím, že teď dojde k velkému demografickému výkyvu, tak to téma bude mnohem naléhavější, protože zkrátka životní úroveň nemáme špatnou, ale začínáme se o ní čím dál víc bát,“ řekl Kubáček Rádiu Česko.
Pravice chce snižování výdajů, levice vyšší daně
Strany proto přispěchaly s vlastními návrhy na řešení ekonomické krize a na snížení vysokého rozpočtového deficitu. Zatímco pravice dává přednost snižování výdajů, levice operuje spíše se zvyšováním daní. Většina stran slibuje, že ušetří peníze na předražených státních zakázkách.
S razantními škrty v rozpočtových výdajích počítá ODS i TOP 09, ani jedna z těchto stran ale daně zvyšovat nechce. ODS hodlá mimo jiné pokračovat v penzijní reformě a zjednodušit podmínky pro podnikání. TOP 09 slibuje velké škrty v sociálních dávkách, desetiprocentní snížení platů státních úředníků, zrušení příspěvků na děti nebo zmrazení důchodů.
Ostatní strany operují s úpravami státního rozpočtu jak na příjmové, tak na výdajové straně.
Velké daňové změny chystají sociální demokraté, kteří usilují o obnovení progresivního zdanění u vyšších příjmových skupin, chtějí zvýšit daně z příjmů právnických osob, sociální odvody a také některé spotřební daně.
Lidovci chtějí zavést dvě sazby daní z příjmů fyzických osob a obnovit společné zdanění manželů.
Zelení navrhují zavedení druhého pásma zdanění příjmu tak, aby se odstranila současná degrese ve zdanění a zvýšení spotřebních daní u tabákových výrobků, alkoholu a potravin s vysokých obsahem rafinovaného cukru a živočišných tuků.
Věci veřejné chtějí šetřit mimo jiné snížením platů státních úředníků. Na druhé straně strana hodlá zvyšovat daně bohatým a také firmám, chce radikálně zvýšit zdanění hazardu a chce také začít zdaňovat prostituci.
Komunisté slibují vyšší sociální dávky, vyšší zdaněním firem a lidí s nadprůměrnými příjmy.
Taková je tedy předvolební politická nabídka. Každý volič by z ní měl vybírat podle toho, jaká ekonomická témata považuje za nejdůležitější.
Mertlík: Nutný je stabilizační program, transformace penzijního pojištění a zákon upravující nájemné
Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík považuje v současné situaci za zásadní tři otázky:
„Česká republika potřebuje určitý střednědobý fiskální stabilizační program, který povede k tomu, že během dvou tří let se dostaneme k deficitu veřejných financí kolem 3 % HDP a poté, co se zcela vzpamatuje hospodářský růst, tak bychom se konečně měli dostat k nějakým kladným výsledkům hospodaření státu a stát by měl začít pomalu své dluhy splácet. Druhá věc, velmi důležitá, to je věc, kterou před nás postavil Ústavní soud: do září příštího roku musí být přijat nový zákon, který transformuje určitým způsobem první pilíř stávajícího penzijního pojištění, a to je klíčová věc, jakým způsobem budou dál vypadat penze v tom prvním pilíři. No a třetí velmi důležitá věc, kde opravdu hoří z hlediska termínů, je regulace nájemného. Zákon, který platí dnes, podle kterého se každoročně zvyšuje jednostranně ze strany pronajímatelů nájemné, končí na konci roku 2010, čili od 1. ledna příštího roku s výjimkou Prahy, kde to je posunuto o dva roky, tam je třeba přijmout nějaký zákon a zase politické strany by měly říct jasně, jak si to představují.“
Vyšším daním se nehyneme
Už dnes ale podle Pavla Mertlíka jasné, že se Česká republika po volbách bez zvyšování daní neobejde. Bude záležet jen na tom, jaké daně si strany pro zvyšování vyberou, a to by měly dopředu jasně říct.
„To je skutečně věc politického rozhodnutí, protože zvyšování daní je vždycky nepříjemné, ale zvyšování různého druhu daní zasáhne různé příjmové skupiny obyvatelstva, různé zájmové skupiny a podobně. Myslím, že nelze obecně říct, že třeba zvýšení nepřímých daní je lepší než zvýšení přímých daní. Prostě znamená to jiné rozložení daňového břemene. Politické strany se profilují podle svých voličských základen, měly by ale říct jasně, jakým způsobem to chtějí dělat,“ uzavírá hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
