Volný obchod mezi EU a USA pomůže i českým firmám
Evropská unie a Spojené státy začaly oficiálně vyjednávat o uzavření dohody o zóně volného obchodu. Podle některých ekonomů budou ale dopady takové smlouvy na českou ekonomiku na hranici statistické chyby.
Ročně 110 miliard dolarů do evropské ekonomiky, 80 miliard dolarů do ekonomiky Spojených států, zvýšení HDP Evropské unie i USA o téměř půl procenta či vytvoření tisíců nových pracovních míst slibuje Transatlantické obchodní a investiční partnerství neboli dohoda o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
„Dnešek je speciálním dnem pro vztahy mezi Evropskou unii a Spojenými státy. Dnes oznamujeme, že začneme jednat o komplexním transatlantickém obchodním a investičním partnerství,“ uvedl předseda Evropské komise José Manuel Barroso 17. června na schůzce zemí G8.
Reportáž Silvie Třeslínové o možných dopadech zóny volného obchodu mezi USA a EU na českou ekonomiku
V úspěšné dokončení jednání věří jak Barroso, tak americký prezident Barack Obama. „Amerika a Evropa dělaly společně mimořádné věci už dříve a věřím, že můžeme udělat naše ekonomické partnerství stejně silné jako naše diplomatické a obranné spojenectví,“ řekl Obama.
I přes nadšené a odhodlané proslovy politiků čeká ale Transatlantické obchodní a investiční partnerství dlouhá a trnitá cesta.
Dohoda o volné zóně obchodu obsahuje zhruba dvě části. Měla by snížit cla, která jsou už i tak dost nízká, a proto tento bod projde nejspíše celkem snadno a rychle. Problém ve vyjednávání může ale způsobit daleko důležitější druhá část, a sice harmonizace legislativy a předpisů dvou nejvyspělejších ekonomik světa.
Ekonom Semerák: Dopad na českou ekonomiku bude malý
„Důležité je, jak se budou vyvíjet regulace, povolovací řízení nebo odlišné technické předpisy. Pokud postupně dojde k harmonizaci postupů nebo ke vzájemnému uznávání, tak samozřejmě to je podstatná informace o snížení nákladů, a pak stojí za to se podívat na americký trh zcela nově,“ vysvětluje zástupce státního sekretáře pro Evropské záležitosti Martin Tlapa.
Podle Tlapy by dohoda mohla nejvíce pomoci řadě českých softwarových společností, leteckému průmyslu, chemii, zdravotnictví či oblasti nových materiálů.
Celkově ale bude přínos dohody pro Českou republiku podle ekonoma Viléma Semeráka velmi malý. „Ta čísla vycházejí v současné době velice malá, v některých případech jsou na hranici statistické významnosti.“
Podle šéfa kabinetu eurokomisaře pro obchod, který smlouvu dojednává, Marca Vanheukelena by bylo fantastické, kdyby se vše podařilo schválit a podepsat do konce roku 2016.
