Ekonom Bureš: Pokud by Rusko zavedlo sankce, problém bude mít několik podniků, ne ekonomika

Kauza Vrbětice by mohla přerůst z politické i do ekonomické roviny. Kreml by dokonce mohl sáhnout k sankcím proti Česku. „Není to tak významné, význam vývozu do Ruska je kolem dvou procent. Když se na to díváme z pohledu celé ekonomiky, tak i z pohledu těch nejpostiženějších odvětví by se výrazné propady ruské poptávky projevily na českých tržbách poklesem o jeden až dva procentní body,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Speciál Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kauza Vrbětice by mohla přerůst z politické i do ekonomické roviny (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

„A to když jsme si dělali skutečně dramatické simulace s poklesem poptávky o 25 až 50 procent,“ dodává ve speciálu Českého rozhlasu Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý Speciál Lukáše Matošky

Bureš ale připouští, že by konkrétní podniky problém mít mohly.

„Ale nemyslím si, že by to byl výraznější zásah do celé ekonomiky. Troufám si říct, že by to nebyl problém ani pro ta nejpostiženější odvětví, protože i tam šla expozice v posledních letech dolů,“ dodává ekonom.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka můžou ekonomické sankce zasáhnout jak konkrétní firmy, tak ochromit obchodní sekce českého zastupitelství nebo konzulátů v Rusku, které českým firmám pomáhají proniknout na ruský trh.

„Za rok 2020 se nám podařil větší vývoz do Ruské federace, než byl dovoz do Česka. Jsme exportní ekonomika, máme tady firmy dokonce vlastněné Rusy anebo orientované přímo na ruský trh,“ zdůrazňuje.

Problém by podle něj mohla mít třeba Škoda Auto, která potřebuje některé ruské subdodavatele. Dopadů na automobilový průmysl si všímá i místopředseda Asociace exportérů ČR Otto Daněk, na rozdíl od Hanáka ale poukazuje i na dopad sankcí na dovoz do Česka.

„Dovoz se nás může dotknout plošně. Nejdůležitější komoditou, kterou jsme loni dovezli, je ropa, ropné oleje a zemní plyn, které tvořily víc než 40 miliard. To by se mohlo dotknout celého průmyslu, protože energie a potažmo pohonné hmoty by na to určitě reagovaly svou cenou,“ míní Daněk a zdůrazňuje:

„Ruská strana, zejména v politice, nechce nikdy prohrát, chce mít vždy poslední slovo. Proto si myslím, že nebezpečí reálně hrozí,“ dodává Daněk.

Tyto obavy ale Hanák nemá. „Nebál bych se hlavně u zemního plynu, ale ani u ropy, protože ruská ekonomika není v dobré kondici, tyto suroviny musejí vyvážet. Bojím se spíš obstrukcí.“

Už jsme to jednou zažili

České obchodování s Ruskou federací už jednou výrazně oslabilo, a to po roce 2014, kdy zavedly státy EU sankce kvůli anexi Krymu. Daněk z asociace exportérů připomíná:

Hosté speciálu

  • Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
  • Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů ČR
  • Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničí
  • Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

„Dopad ruských sankcí na Česko i unii byl větší než dopad evropských sankcí vůči Ruské federaci. I když ani tehdy jsme nějaké zásadní problémy neměli. Vypořádali jsme se s tím celkem slušně, ačkoli v některých případech, hlavně výrobci obráběcích strojů, potíže měli, ale ne existenční.“

Propad tehdy podnikatelé nahradili tím, že vybudovali své firmy přímo v Ruské federaci. „Od roku 2015 pak export do Ruska opět meziročně rostl asi po deseti procentech ročně, takže se postupně vracel na úroveň, kterou měl v roce 2013,“ dodává prezident Svazu průmyslu a dopravy Hanák.

Celý Speciál Lukáše Matošky si poslechněte v audiozáznamu.

Lukáš Matoška, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme