Vybíjení stád kvůli BSE skončí
Ministerstvu zemědělství se podařilo vyjednat v Bruselu ústupek pro chovatele dobytka. V případě výskytu tzv. nemoci šílených krav už farmáři nebudou nuceni vybíjet celé stádo. Jak Radiožurnálu potvrdil mluvčí ministerstva Martin Severa, krávy by měly dál produkovat mléko a utraceny by byly postupně. Zemědělci ale budou muset vést přesnou evidenci zvířat, která se nebudou smět převážet přes hranice.
"Česká republika může krávy, které by jinak byly určeny k porážce, ponechat k laktaci. To znamená, že ty krávy budou dojit mléko, které není zdravotně závadné - to vyplývá z vědeckých poznatků -, a až kráva skončí svoje laktační období, potom bude vyřazena z potravinářského řetězce, tedy nepůjde na maso, ale do kafilérie," řekl Severa.
Příslušné usnesení podle mluvčího začne platit, až Státní veterinární správa vydá prováděcí předpis. "Evropská komise nemá v současné době námitky proti tomu, aby zmíněný navrhovaný režim upravila Česká republika ve své kompetenci s podmínkou, že tak bude učiněno s garancí dokonale dokladovaného systému o tom, jak bylo s těmito zvířaty naloženo."
Chovatel a předseda představenstva Agrární komory Ústí nad Orlicí Oldřich Žďárský sice říká, že je to dobrá zpráva, ale ve finále je to jen oddálení masového vybíjení stád. "Pouze jsme to posunuli. Ten chovatel sice nebude mít tak velkou škodu, bdue moci dojnici vydojit, nebude mít ztrátu v produkci mléka, ale v určitém časovém horizontu ji bude muset stejně utratit."
Zemědělci budou muset vést přesnou evidenci zvířat, která se nebudou smět převážet přes hranice. Podle Oldřicha Žďárského to ale problém není. "Každý špičkový hospodář, který dělá chov na úrovni, musí mít v pořádku evidenci zvířat. To si myslím, že není žádný velký problém, to každý řádný hospodář už musí dělat teď."
Za každou krávu utracenou po období laktace dostanou zemědělci podle ministra Jaroslava Palase náhradu: "Ty podmínky se nemění. V podstatě na základě veterinárního zákona. Ten definuje, že pokud dojde k takové újmě, tak stát tuto újmu hradí. Pokud je samozřejmě i pojištěn, tak plní i pojišťovna."
Česká republika vyšetřila od počátku roku 2001 na tzv. nemoc šílených krav více než půl miliónu kusů skotu. Za zhruba tři a půl roku testování bylo nutné v souvislosti s dosavadními deseti případy BSE utratit téměř 1700 krav.
Jeden ze zatím posledních případů BSE u nás zjistili veterináři v zemědělské společnosti Syliba Dolní Dobrouč na Orlickoústecku. Tam hrozilo, že bude utraceno 59 vrstevnic nakažené krávy. Ředitel Agrární komory v Ústí nad Orlicí Václav Koblížek proto považuje bruselskou dohodu za veliký úspěch.
"My jsme silně podpořili petici Agrární komory na podporu změny podmínek vybíjení vrstevnic při případném výskytu nemoci; při tom našem případu v Dobrouči se znovu iniciovala akce, aby ty dopady, bezdůvodné dopady, nebyly tak katastrofální."
Pod petici Agrární komory požadující změnu systému likvidace dobytka při výskytu BSE se podepsalo přes 100 tisíc lidí. Podle pravidel EU se musí utratit a vyšetřit potomci i vrstevnice nakaženého kusu. Farmáři argumentovali tím, že v Česku jsou chovy skotu mnohem početnější, než je obvyklé v zemích unie, a do této skupiny, odsouzené k utracení, tudíž spadne mnohem více zvířat. Také čeští veterináři mají za to, že skupiny skotu, které se v tuzemsku preventivně utrácejí, jsou příliš velké.
