Mezinárodní sdružení pro leteckou přepravu přišlo kvůli dubnovému výpadku o více než 1,5 miliardy dolarů, tratila i Světová organizace cestovního ruchu - téměř 2,5 miliardy.

České cestovní kanceláře: - 120 milionů Kč

Tuzemské cestovní kanceláře také spočítaly ztráty - jde zhruba o 120 milionů korun, a to v takzvané výjezdové turistice, vysvětluje Jan Papež, mluvčí Asociace cestovních kanceláří České republiky:

“Jedna část jsou přímé náklady, které měly cestovní kanceláře s tím, že musely ubytovávat navíc nebo popřípadě že museli zaplatit storno poplatky za ty klienty, kteří do destinací nedoletěli, popřípadě při incomingu se museli starat o klienty, kteří zůstali v Praze déle nebo museli uhradit hotelům storno za klienty, kteří nepřiletěli. To je jedna část. druhá část jsou výdaje za klienty, kteří neodletěli na dovolenou, protože ji vzdali ze strachu z toho, že se ta situace bude opakovat. Třetí část je, že celá sezóna je tímto velmi ovlivněna a že poklesl celkový prodej zájezdů ze strachu, že se ta situace bude opakovat.”

Papež zároveň uvedl, že lidé na islandskou sopku a události s ní spojené už pozapomněli, takže cestovní ruch se z dubnového výpadku vzpamatovává.

Situace cestovních kanceláří zůstává vážná

Situace některých domácích cestovních kanceláří je však vážná - žádná kvůli výpadku letecké dopravy nezkrachovala, ale některé z nich se stále pokoušejí dohodnout se s některými zahraničními hotely na odpuštění storno poplatků a rozdělení nákladů za prodloužené pobyty.

Někteří hoteliéři podle Papeže reagovali velmi vstřícně a vzali veškeré náklady na sebe, jinde byla dohoda obtížnější. Problematičtější je to u některých aerolinek:

“Letecké společnosti prodlužovaly pobyty i lidem, kterých už se sopka vůbec netýkala proto, aby odvezly lidi, kterých se sopka týkala. Například lidé měli odlétat domů tři dny po ukončení celé záležitosti, a neodlétli, protože jejich místa v letadle letecká společnost dala přednostně těm lidem, kteří byli sopkou postiženi. Ti lidé zůstali několik dnů navíc v ubytovacím zařízení a letecká společnost odmítá to ubytování uhradit, ačkoli je to čistě její vina. O těchto případech se vedou spory mezi klientem cestovní kanceláře a leteckou společností,” říká Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří České republiky.

Nízkonákladové letecké společnosti podaly žaloby

Letecké společnosti, hlavně ty nízkonákladové, se rozhodly pro žalobu, žádaly kompenzaci za škody, které jim vznikly při takzvané sopečné krizi. Mluvilo se o státní pomoci v rámci zemí Evropské unie, ale třeba Německo bylo striktně proti.

České aerolinie přišly o 150 až 200 milionů korun, ovšem injekci ze státního rozpočtu odmítly. Diskutovalo se hojně o tom, zda bylo nutné v dubnu na téměř týden zastavit letecký provoz nad Evropou.

Velek: Normy musí zůstat přísné

Letecký publicista Martin Velek se domnívá, že to bylo správné - nelze za žádných okolností hazardovat se životy pasažérů. Nejhorší by ale podle něj bylo změkčit přísné normy, ty jsou namístě:

“Letectví speciálně nastavuje rozumné meze pro to, co se smí a nesmí. Postupy, způsoby výcviku, to všechno jsou všechno věci, které jsou velmi uvážlivě dělány a všude, kde se od nich ustoupí, tak se to dříve nebo později vrátí ve zhoršené kvalitě bezpečnosti. Speciálně v leteckém oboru jaksi pustit ze řetězu komerční tlaky a podobně, myslím, že má velice negativní dopady.”

Podle Velka je pravděpodobné, že omezení či zastavení leteckého provozu nad Evropou se dočkáme i v budoucnu. I když dubnový výpadek byl svým rozsahem ojedinělý:

“Ve velkých výškách vane takzvaný jet stream, neboli vysokorychlostní proud vzduchu na pomezí troposféry, tam ty rychlosti jsou řádově stokilometrové a ten sopečný popel je zanášen nad celou Evropu nebo ve směru prodění, a proto je dopad islandských sopek významnější a výraznější, protože daleko dál ovlivňuje leteckou dopravu v našem prostoru. Zasahuje velice frekventovaný letecký sektor, proto ten dopad byl ta drsný, a proto se také staví střediska sledování vulkanických činností, proto jsou tady poměrně hustá.”

Islandské sopky spí. Zatím

V současnosti jsou islandské sopky v klidu. Rádiu Česko to potvrdil Aleš Špičák, seismolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Odborníci neočekávají v dohledné době nějakou ohrožující sopečnou aktivitu v této oblasti, a to ani u vulkánu Eyjafjallajökull, ani u vedlejší Katly, která vyvolávala daleko větší obavy. Pozornost seismologů se aktuálně obrací mimo Island:

“Na světě je asi 1500 aktivních vulkánů a každý z nich může kdykoliv začít explodovat nebo začít být velmi aktivní. V současné době jsou aktivní některé vulkány v Indonésii, některé vulkány ve střední Americe, stále aktivní je havajský vulkán. Aktivních vulkánů bezprostředně v každý moment na Zemi je minimálně takových třicet čtyřicet. Dobře se lze o tom informovat na internetových stránkách Globálního vulkanického programu,” uvedl Špičák.

Výbuch Eyjafjallajökull byl pro seismology exkluzivní záležitost

Pro seismology byl výbuch islandské sopky letos v dubnu exkluzivní záležitostí, jak doplnil Aleš Špičák. Svou roli sehrál ledovec, který pokrývá tamní vulkány.

“Takové vulkány jsou na Aljašce nebo v některých nejjižnějších partiích, například v Chile, ale tyto vulkány teď aktivní nejsou, takže to, čeho jsme byli svědky, bylo hodně mimořádné a především také tím rozsahem, protože islandské vulkány jsou více či méně aktivní celé 20. století, ale nikdy nic podobného Evropa nezaznamenala.”