Síť samoobslužných výdejních boxů se rozroste na trojnásobek. Města řeší, zda je zpoplatní
V Česku letos přibudou stovky samoobslužných výdejních boxů na vyzvedávání zásilek. Velké e-shopy a přepravní firmy chtějí jejich počet ze současné tisícovky až ztrojnásobit. Vyplývá to z ankety Českého rozhlasu, který společnosti oslovil. Na obce teď chodí žádosti o umístění výdejních skříní. Přístupy radnic se liší. Samosprávy řeší zpoplatnění i vzhled boxů v ulicích.
„Každý den nám tu kolem obecního úřadu projíždí všichni dopravci, kteří se na českém trhu nachází. Lidé v této době přes e-shopy objednávají obrovské množství věcí,“ ukazuje směrem k oknu své kanceláře starosta Březiny u Křtin Martin Habáň z hnutí STAN. Za sklem, podél tújí naproti obecního úřadu u parkoviště, bude v dubnu stát výdejní box Zásilkovny.
‚Z okna vidím pošťáka, na mobilu SMS, že nejsem doma.' Za chyby se kurýři omlouvají, jsou na hraně kapacit
Číst článek
„Poštu nemáme, je v sousedních Křtinách. A jediný obchod, který tady funguje, je prodejna potravin, a tam není prostor na nějaké výdejní místo třeba pro Zásilkovnu,“ vysvětluje starosta obce nedaleko Brna, kde žije asi tisíc lidí.
Radnice bere výdejní box jako službu obyvatelům. A proto jeho umístění na obecní pozemky nezpoplatnila. Opačně se k tomu staví třeba vedení čtvrti Brno-sever, kam nedávno od stejné firmy přišla žádost o umístění desítek boxů.
„Zásilkovna a další takové firmy jsou podnikatelské subjekty, které generují zisk a proto určitě budeme chtít využití prostor nějakým způsobem zpoplatnit, ještě o tom jednáme,“ vysvětluje svůj postoj starosta městské části Martin Maleček z hnutí SOL.
Právě Zásilkovna chystá velký rozvoj své výdejní sítě. Teď má něco přes sto boxů. „Celkové číslo na konci roku 2021 by se mělo pohybovat v řádu tisíců kusů, kromě ČR plánujeme další Z-Boxy instalovat také na Slovensku a Z-Boxy budeme rozšiřovat i v dalších zemích střední Evropy,“ říká mluvčí společnosti Kamil Chalupa.
Výdejní boxy přepravních firem
Podobný přístup razí i e-shop Alza, který své boxy otevřel i pro veřejný trh. „Ke dnešku máme v provozu 906 AlzaBoxů. Ty nabízí každý den prostor pro zhruba 90 tisíc balíčků. Loni jsme počet boxů ztrojnásobili, letos v nastavené rychlosti pokračujeme a do poloviny příštího roku bychom chtěli mít v provozu zhruba 3000 AlzaBoxů,“ vypočítává provozní ředitel expanze firmy Jan Moudřík.
Maloobchodní tržby klesly meziročně o 6,5 procenta. Daří se hlavně e-shopům a zásilkovým službám
Číst článek
Své výdejní boxy budou rozvíjet i přepravní firmy. „Aktuálně připravujeme instalaci první várky Parcelboxů, které by měly být připraveny už v rámci letošní sezony. V první vlně jich bude 400. V horizontu tří let počítáme s několika tisíci boxy,“ říká ředitel Milan Loidl z PPL.
S rozvojem v tomto segmentu počítá i DPD nebo DHL. Výdej zboží přes boxy zkouší i rozvozce potravin Rohlík (chce růst z 38 na 300 výdejních míst), e-shop Pilulka (svůj plán teprve zveřejní) nebo síť samoobsluh COOP.
„Naším cílem jsou spíše menší obce a regiony. Zahraniční řetězce se soustředí na města, ale našim cílem je právě region, kde mnohé služby nejsou dostupné. Pomocí online chceme hlavně zvětšit nabídku, kdy menší prodejny ji mají omezenou, ale online může nabídnout větší. Boxy pak zajistí komfort vyzvednutí a plánujeme je také sdílet s dalšími firmami a logistiky tak abychom službu ještě rozšířili,“ odpovídá mluvčí COOPu Lukáš Němčík.
Non-stop provoz
Vlastní Balíkomaty pro non-stop příjem i výdej zásilek připravuje na letošek také Česká pošta. „Zařízení s kapacitou 40 až 150 schránek pro balíkové zásilky budou rozmístěná po celém území Česka. V první fázi počítáme s přibližně 300 výdejními boxy, které budou umístěné na poštách. Postupně zde bude umístěno celkem 1000 boxů. S dalšími 1500 boxy se počítá pro provoz mimo provozovny České pošty,“ doplňuje mluvčí pošty Matyáš Vitík.
Češi změnili během koronakrize nákupní zvyklosti. Přes e-shopy kupovali potraviny, drogerii i vitaminy
Číst článek
Některé samosprávy i odborníci upozorňují i na jiný aspekt rozvoje těchto služeb. Co box, to totiž jiný vzhled a jiná barva. „Obecně je samozřejmě dobře, že jde o rozšíření služeb ve veřejném prostoru, ale musí se dbát i na to, aby se tím nezaplevelil veřejný prostor podobně jako třeba kontejnery na tříděný odpad,“ říká vedoucí oddělení Veřejného prostoru Kanceláře architekta města Brna David Zajíček.
I proto třeba čtvrť Brno-sever nepovolí umisťování boxů úplně všude. „Směřovat je můžeme třeba k zastávkám hromadné dopravy. Určitě ty boxy nebudou všude tak, jak firma požaduje, protože má i svá výdejní místa třeba v obchodech. A díváme se na to právě i z pohledu toho veřejného prostoru,“ namítá Maleček.
S tímto úskalím některé firmy počítají už teď. Například služba WEDO, která provozuje výdejní skříně třeba pro Mall. Má zhruba sto boxů v Česku a patnáct na Slovensku. Zřídit jich chce alespoň tisíc. „Očekáváme, že přístup municipalit bude asi hodně individuální. A spíš očekáváme, že si municipality řeknou o nějaký nájem, že to pro nás nebude úplně zadarmo. A že si možná budou klást i další podmínky, které se týkají vzhledu toho boxu, aby to nějak zapadlo do jejich snah o kultivaci veřejného prostředí. V tom chceme určitě vyjít vstříc,“ připouští ředitel WEDO Daniel Mareš.
Ne vždy ale samosprávy dostanou možnost do umístění výdejních boxů mluvit. Firmy spolupracují i se soukromými vlastníky pozemků, obchodními centry nebo obchodními řetězci na jejichž parcely skříně umisťují.
