Výhodou českého plynárenství je diversifikace

Topná sezona je na spadnutí a aktuálním tématem se tak každoročně stává zemní plyn. V Praze se dnes konalo diskusní setkání, které se zabývalo tím, zda je naše republika plynovým tygrem Evropy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plynovod | Foto: Tomáš Adamec

Samotný termín plynový tygr je třeba brát s určitou nadsázkou. Jak bylo na diskusním setkání řečeno, nemůžeme se v produkci plynu rovnat arabským zemím. Stejně tak se nikdy nebudeme rovnat Rusku, Norsku nebo Alžírsku. Spíše bychom asi řekli, že Česká republika má velmi spolehlivé zásobování.

To znamená dobrou síť, obousměrný provoz a prostorné zásobníky, které pojmou jednu třetinu roční spotřeby. Navíc máme také výhodu disersifikace - 25 procent plynu vozíme z Norska a 75 procent z Ruska. Takže nejsme a ani nemůžeme být tygrem, ale například prezident České plynárenské unie Oldřich Petržilka o našem plynárenství řekl, že je velmi dobrým kocourem. Podobný názor má i energetický konzultant Vratislav Ludvík. „Česká republika by do budoucna mohla hrát mnohem významnější úlohu mezinárodního plynárenského uzlu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Konference se zúčastnila i redaktorka Barbora Kreuzerová

Dva názory na Rusko

Diskutovalo se i například Rusko. To je koneckonců země, které se dotkne jakákoli diskuse na téma plynárenství. V rámci debaty se dnes potkávaly dva názory na Rusko. Ten první byl, že z Ruska bychom měli mít obavy a měli bychom trvat na dalším prohlubování diverzifikace a na Rusko se nespoléhat.

Druhý názor potom v Rusku nevidí nebezpečí a podtrhuje, že studená válka už skončila a ruské strany se není nutné obávat. Proti tomu samozřejmě můžeme namítnout, že si všichni pamatujeme situaci z ledna 2009, kdy Rusko zavřelo plynové kohouty Ukrajině. To je ale samozřejmě na delší debatu, zda za tu situaci mohlo Rusko jako dodavatel, nebo Ukrajina jako transportní země.

Česká republika má výhodu diverzifikace a v rámci Evropy je na tom z pohledu energetické bezpečnosti nadprůměrně dobře. S nastalou krizí bychom se nejspíš vyrovnat dokázali. Ale nesmíme spoléhat pouze na tu divezifikaci. Do budoucna je nutné zaměřit se na zkapalněný plyn z Polska nebo z Chorvatska. K tomu, zda se může opakovat krize z ledna roku 2009, se vyjadřuje Vratislav Ludvík:

„Já bych byl strašně nerad nějakým prorokem špatných zpráv. Vyloučit to nelze, na druhou stranu jsme lépe připraveni na to, abychom čelili podobným problémům. Záleží také na tom, jak bude vypadat počasí, protože v Rusku prakticky neexistuje regulace odběrů , tak dochází v případě mrazů k maximální spotřebě a plynu je pak málo.“

Budoucnost českého plynárenství

Samozřejmě i na to dnes přišla řeč. Obecně se hovořilo o dalším prohlubování toho rozrůznění zdrojů plynu a také o tom, že je nutné si dát pozor na to, aby se z České republiky nestala přemostěná země, jejíž plynovodní systém by se stal pouhým plynojemem. To znamená, že bychom se měli postarat o to, že neztratíme naší klíčovou pozici, kterou máme. Proto se také před nedávnem začal stavět plynovod Gazela.

Milan Kopp, Barbora Kreuzerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme