Výnosy z francouzských dluhopisů se poprvé v historii dostaly do záporu

Francouzské šestiměsíční pokladniční poukázky se poprvé v historii státu prodaly se záporným výnosem. Výnosy desetiletých španělských dluhopisů se zase už po několikáté dostaly nad hranici sedmi procent. 30letý papír dokonce pokořil rekord eurozóny, když se prodával s výnosem 7,3 procenta.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francouzský prezident François Hollande s německou kancléřkou Angelou Merkelovou

Francouzský prezident François Hollande s německou kancléřkou Angelou Merkelovou | Zdroj: Reuters

To, že se výnosy z dluhopisů dostanou do záporu, je velmi neobvyklé.

„Stává se to jen tehdy, pokud trh opravdu nemá jinou možnost. Například francouzské banky a pojišťovny nevěděly, kam jinam uložit své rezervy, a tak kupovaly francouzské krátkodobé pokladniční poukázky se záporným výnosem.,“ říká ekonom společnosti Partners Pavel Kohout.

Umístění peněz jinam je příliš riziková investice. „Investoři, hlavně ti institucionální z oblasti pojišťoven či penzijních fondů, jsou dnes velmi znepokojeni a jsou velmi konzervativní. Snaží se investovat tak, jak to považují za nejbezpečnější,“ tvrdí Kohout a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

O francouzských a španělských dluhopisech hovořil na Rádiu Česko ekonom společnosti Partners Pavel Kohout

„Na výběr je Francie, Německo, Švýcarsko, dál těch možností už moc není. Právě proto, že je obrovský přetlak poptávky po kvalitních dluhopisech, tak tam jsou výnosy velmi nízké, až záporné.“

V případě Německa a nyní i Francie jsou tak investoři ochotni platit za to, že mohou státům půjčit. Už nechtějí, aby jim Německo nebo Francie platily úroky za to, že si koupí jejich státní dluhopisy a půjčí mu i s mírnou ztrátou.

Španělsko se potýká s opačným problémem. Výnosy jeho dluhopisů jsou opět nad hranicí sedmi procent, která je chápána jako dlouhodobě neudržitelná. Proto je také stále méně těch, kdo jsou ochotní do nákupu španělských či třeba italských obligací investovat.

„Tito investoři ubývají. Jak se postupně zhoršují ratingy i pověst těchto zemí, tak se zužuje základna těch, kteří by tam chtěli investovat. Poptávka klesá, tím klesá i cena a rostou výnosy. Tím jsou laici často zmateni, že rostou výnosy a klesá cena. U dluhopisů ale existuje takovýto inverzní vztah,“ vysvětluje Pavel Kohout.

Pomoci má zavedení 'špatné banky'

Ke snížení výnosů má pomoci chystané opatření na zavedení takzvané špatné banky, o kterém se jako první v souvislosti s plány Španělska zmínil ekonomický deník Financial Times.

„Je to jen jeden z kroků, který pravděpodobně bude Španělsko nuceno provést. Je to něco podobného jako v Česku konsolidační banka. A něco takového se dělalo i ve Spojených státech amerických v 80. letech při krizi spořitelen,“ upozorňuje Kohout.

Takzvanou špatnou banku podle něj bude nutné založit, protože špatné úvěry španělských komerčních banka a spořitelen jsou tak velké, že je nutné to řešit institucionálně.

Ondřej Černý, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme