Výši půjčky od eurozóny Španělsko vyvodí z auditu bankovního systému
Španělsko je čtvrtou ze 17 zemí eurozóny, která požádá o finanční pomoc pro své banky. Ještě deset až patnáct dnů ale potrvá, než Madrid oznámí přesnou sumu, o kterou bude žádat. Do té doby budou známé výsledky obou nezávislých auditů španělského bankovního systému.
I když se vláda Mariana Rajoye finanční záchraně od eurozóny do poslední chvíle bránila, nyní prezentuje půjčku jako mimořádný úspěch.
Opozici i občany však znepokojuje, že dosud nejsou známé podmínky, za nichž eurozóna Španělsku řádově několik desítek miliard eur na rekapitalizaci bank půjčí.
Proto se už proti půjčce na více místech Španělska protestovalo, první protesty proběhly v sobotu večer v Madridu na Porta del Sol. Občané se bojí, že evropskou finanční injekci bankám budou muset zaplatit nakonec oni.
S podrobnostmi se přihlásila spolupracovnice ČRo Ľubica Zlochová a ekonomické okolnosti vysvětlil ve Světě o osmé Lubor Lacina z Mendelovy univerzity
Podle Lubora Laciny z Ústavu financí Mendelovy Univerzity v Brně uleví španělská žádost celé eurozóně. Její projednávání prý bylo načasováno jako uklidnění před řeckými volbami. Lacina zároveň varuje před samospasitelností půjčky:
„Obávám se, že problém Španělska už není pouze v dluhové oblasti, ale i v reálné ekonomice. Ekonomové stále více kritizují, že kombinace fiskálních opatření směřujících na snížení výdajů a zvýšení daní ekonomický růst zpomaluje a fakticky prohlubuje dluhové problémy.“
Upozorňuje zároveň, že Španělsku nemusí stačit ani nejvyšší uvažovaná částka 100 miliard euro – problém s hypotečním trhem prý může vyžadovat až 300 miliard.
„Prostředky na zvýšení kapitalizace bankovního sektoru jsou poměrně zanedbatelné s tím, jaké prostředky získaly španělské banky od Evropské centrální banky. Ty však nebyly použity na podporu soukromého sektoru, ale primárně na nákup španělských dluhů,“ tvrdí.
Situaci pro Rádio Česko komentoval také Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace ve Vídni
Španělské banky se dostaly do vážných problémů po konci stavebního boomu, prostředky jim docházejí z podobných důvodů jako před časem irským peněžním domům, které také musela zachraňovat mezinárodní půjčka.
Vláda premiéra Rajoye sáhla k tvrdým reformním opatřením, kvůli kterým přišly o práci tisíce učitelů nebo zdravotníků a firmy muselo zavřít mnoho drobných podnikatelů. Dopady těchto kroků se mezi Španěly projevily například i ve zvýšeném užívání antidepresiv.