Je na lidech, zda budou vysoké ceny v obchodech tolerovat, říká šéf potravinářské sekce ministerstva

Ceny v obchodech se neustále zvyšují a část lidí má nyní problém se zajištěním základních potravin. Jedním z důvodů jsou i vysoké přirážky, které mají obchodní řetězce v Česku podstatně vyšší než v jiných zemích. Ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství Jindřich Fialka tvrdí, že největší sílu mají právě občané, kteří jsou spotřebitelé. „Je otázka, zdali budeme tyto obchodní přirážky a ceny v maloobchodních sítí tolerovat.“

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

sýry, ilustrační foto

Veřejnost má podle Fialky odmítnout vysoké ceny potravin, stejně jako odmítla klecové chovy nosnic. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pane Fialko, proč podle vás světové ceny potravin jdou 10 měsíců za sebou dolů, zatímco v Česku vidíme opačný trend?
Celosvětové ceny jdou dolů pozvolna, i díky úsilí Evropské unie a dalších partnerů. Intenzivně se jednalo o tzv. solidarity lanes. Po první fázi ruské agrese, válce na Ukrajině, se mezinárodnímu společenství povedly dohody, díky kterým se postupně obchodní toky se základními světovými komunitami ustalují. 

Znamená to, že trhy byly uklidněny, ale ne zdaleka u všech vertikál tomu tak je.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství, Jindřich Fialka.

Je Česko „ostrůvek deviace“ v celkovém trendu? A proč?
Je třeba to brát podle jednotlivých vertikál. Tady je skutečně otázka ta, že obchodní řetězce v Česku mají obchodní přirážky podstatně vyšší, na což upozornil i ministr zemědělství Zdeněk Nekula ve svém dopise obchodním řetězcům. Podle cen Eurostatu je například v Polsku farmářská cena vajec vyšší, ale na pultech to je pak úplně naopak. 

My jsme tedy dali ta čísla na stůl a pan ministr aktivně svolal schůzku, kde by se mělo vše vyjasnit. V případě cukru půjdeme samozřejmě dál, protože to skutečně není možné, aby naši občané platili více, než je zdrávo.

Ekonom Marek: Pokud se inflace do roka zastaví na jiné hodnotě než dvě procenta, prohráli jsme

Číst článek

Kdy schůzka proběhne?
27. února na ministerstvu zemědělství. Všechny aktéry už jsme samozřejmě pozvali. 

Když jste říkal, že řetězce mají vyšší přirážky než jinde, tak viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Mikoška nám říkal, že ziskovost obchodů je jedna až tři procenta a ziskovost zpracovatelů je pět až šest procent. A podobně mluvil také o prvovýrobcích. Je tedy největší vina za vysoké ceny na straně řetězců? 
Ceny na regálech, za které my spotřebitelé nakupujeme, určuje maloobchod, nikdo jiný. Je to otázka jednání a vstupů. Objektivně zemědělci, potravináři, náklady na energie, ale i krmiva, hnojiva, to jsou objektivní věci, které oni ovlivnit nemohou. To je potom otázka cenotvorby na straně maloobchodního řetězce.

Je to vždycky hra s čísly, ale my máme naprosto přesná data. Vycházíme z Českého statistického úřadu, našeho Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a tam čísla nelžou. Je to úplně černobílé. Jak u vajec, tak u cukru, ale i dalších vertikál je to otázka obchodní přirážky. 

A kolegové obchodníci, kterých si rovněž vážím, protože pomáhají udržet zásobování nejenom v České republice, ale vůbec napříč, tak jednou pracují s maržemi, ale i se ziskovostí a vždycky je potřeba podívat se na čísla, jak jsou v jednotlivých stupních vertikály. 

Síla spotřebitelů

Co tedy má konkrétně vyplynout ze schůzky zemědělců, potravinářů a řetězců na ministerstvu zemědělství? Pokud si dáte na stůl ta čísla, tak co pak s nimi uděláte? Pokud byste přesvědčili druhou stranu, v tomto případě obchodní řetězce, že si přirážejí víc, než by mohli, tak jak na ně zatlačíte? Jak je přesvědčíte, aby to nedělali?
Největší sílu máme my všichni jako spotřebitelé. Pokud se skutečně potvrdí naše čísla, já jsem si stoprocentně jistý, že ano, tak je otázka nás spotřebitelů, zdali budeme tyto obchodní přirážky a ceny v maloobchodních sítích tolerovat.

Ale přece jenom člověk, když přijde do obchodu a potřebuje si koupit základní potraviny, jako je chleba, máslo, vejce a další, tak si to nemůže odepřít, i když ceny jsou vysoké.
Samozřejmě, uvedu příklad. Naše veřejnost velice progresivně tímto způsobem odmítla klecové chovy nosnic. Máme skutečně zákaz. Obchodní řetězce deklarovaly, že od prvního ledna roku 2025 nebudou vůbec brát vejce z klecových chovů, což samozřejmě mělo za následek i cenové zvýšení, aniž by řekly, že nebudeme dovážet vejce ze třetí země. 

Takhle bychom mohli pokračovat nadále. 

Drahé ceny energií nutí seniory brát si zpětné hypotéky. Česká národní banka upozorňuje na rizika

Číst článek

Ale pokud je alternativa, když není, tak je to těžké. Bude ministerstvo zemědělství provádět nějaké další kontroly? Nebo bude například ministerstvo financí úkolovat úřady? Bude se zapojovat i antimonopolní úřad, aby zjistil, jestli tady nedochází k nějakým dohodám mezi řetězci, ale i mezi potravináři apod.?
Jde o to, že od prvního ledna letošního kalendářního roku je účinná novela zákona o významné tržní síle. Antimonopolní úřad má tedy větší pravomoci u více subjektů a právě cíl zvýšení transparentnosti trhu by měl být naplněn. Takže ano, toto bude probíhat. Sledujeme na týdenní bázi ceny základních komodit v jednotlivé škále vertikály.

Takže říkám ano, ale podnikatelé se nemusí bát, protože to děláme ze statistických šetření. Není to tak, že by naběhlo několik kontrolorů do podniků a někoho obtěžovali.

Tomáš Pavlíček, mik Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme