Vystoupaly úroky z dluhopisů Itálie, eurozóna řeší další krizi

Dluhová krize se šíří do další země eurozóny – po Irsku, Portugalsku a Řecku se teď pozornost trhů upíná na Itálii. Úroky z italských dluhopisů na konci minulého týdne vystoupaly na mnohaletá maxima. Kvůli situaci se v Bruselu mimořádně sešli lídři eurozóny, odpoledne budou jednat ministři financí zemí platících eurem.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na bruselský summit přijíždí italský premiér Silvio Berlusconi, řecký premiér Jorgos Papandreu a britský premiér David Cameron.

Na bruselský summit přijíždí italský premiér Silvio Berlusconi, řecký premiér Jorgos Papandreu a britský premiér David Cameron. | Zdroj: Reuters

Itálie má po Řecku dlouhodobě druhý největší dluh z eurozóny. Italové s tím ale dlouho dokázali žít, ale zhruba posledních 10 let italská ekonomika stagnuje, nevykazuje hospodářský růst. Jak dluh narůstá, investorům je jasné, že bude mít Itálie bez růstu problém se splácením.

Zástupce listu Il corriere della Sera Daniele Manca tvrdí, že na vině jsou i spekulanti: „Americké hedgeové fondy, tedy velcí investoři, kteří mají desítky miliard eur, prostě spekulují o tom, že cena italských dluhopisů poklesne, a prodali je, aby je mohli později nakoupit zpět. V Itálii ke všemu ještě vládne politický chaos, takže investoři pochybují o tom, že premiér Berlusconi bude schopen prosadit reformy.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktor Ondřej Houska rozebírá v Odpoledním Radiožurnálu příčinu italské dluhové krize

„Osobně vnímám napětí na italském trhu jako určitou odnož řeckého napětí. Dalším faktorem je i napětí na italské politické scéně, kde respektovaný ministr financí ztrácí svoji pevně vydobytou pozici,“ upozorňuje analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Krize v eurozóně se v posledních dnech stupňuje, Unie však v řešení nemá momentálně úplně jasno. „To je jedna z věcí, která rozdmýchává nejistotu na trzích. Francouzský plán s povinným zapojením soukromých investorů zkrachoval a přichází na pořad německý plán o jejich dobrovolné pomoci, který prosazuje otevřené přiznání, že jde o bankrot Řecka,“ shrnuje Bureš.

Zástupci členských zemí také navrhují, že členové eurozóny budou postupně garantovat stále více procent nejen řeckého, ale pravděpodobně i irského a portugalského dluhu. Břímě za pravděpodobné uklidnění tedy ponese daňový poplatník.

Ondřej Houska, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme