Přetížená železnice, omezené kapacity přístavů. Vývoz uhlí z Ruska do Číny vzrostl, brzdí ho ale logistika
Vývoz uhlí z Ruska do Číny se od začátku roku zvýšil asi o třetinu. Podle zdrojů z odvětví ale tento boom omezují nedostatky v dopravní infrastruktuře, uvedla v úterý agentura Reuters. Čína hledá dodávky uhlí ze zahraničí – zejména poté, co v době protipandemických omezení uzavřela mnoho dolů v hlavních uhelných regionech, v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko a v provincii Šen-si.
Poptávka po uhlí v odvětvích výroby elektřiny a vytápění se s příchodem zimy brzy zvýší. Kreml plánuje zvýšit dodávky energetických surovin do Asie, zejména do Číny, aby kompenzoval propad vývozu na Západ, který na Rusko uvalil sankce za jeho invazi na Ukrajinu.
Rusko je šestým největším producentem uhlí na světě a spolu s Indonésií a Austrálií patří k největším vývozcům této suroviny. V loňském roce při dodávkách 223 milionů tun dosáhl podíl Ruska na celosvětovém vývozu uhlí 17 procent. Teď, když více vývozu směřuje na východ do Asie místo na západ do Evropy, se však objevují logistické problémy.
„Mnohé z nás prodejci informovali, že nakládka i časy dodání se zpozdí,“ řekl jeden z čínských obchodníků s uhlím. Jiný zdroj uvedl, že některým obchodníkům prodejci nebo těžaři jen sdělili, že dodávka uhlí byla odložena kvůli nedostatku železniční kapacity a že se může zpozdit o několik týdnů.
Zácpy v přístavech
Problém s omezením infrastruktury uznal i první místopředseda ruské vlády Andrej Bělousov. Ten uvedl, že situace s vývozem uhlí a přetížením železničního systému se nestabilizovala, i když se zlepšuje.
Dovoz uhlí z Ruska do Číny v září podle údajů čínských celních úřadů klesl ze srpnového maxima 8,54 milionu tun na 6,95 milionu tun. Podle ruských zdrojů z dopravního odvětví zvýšilo Rusko v období od ledna do srpna dodávky uhlí do Číny po železnici přibližně o třetinu na 27,6 milionu tun.
Scholz chce prodat část hamburského přístavu čínské firmě. Před krokem ale varuje Evropská unie i USA
Číst článek
V období od července do září trvalo podle analýzy agentury Reuters doručení nákladu uhlí z ložisek na Sibiři, například z Kuzbasu, do ruských tichomořských přístavů přibližně 12,6 dne, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo v průměru 11,3 dne. Dodací lhůty po železnici se v celém Rusku prodloužily v průměru o pětinu, respektive o 1,4 dne.
V zimě se mohou časy prodloužit kvůli přetížení železnic a omezení kapacity přístavů. „Hromadí se spousta vagonů, na přístavních stanicích se tvoří zácpy. Výrazně se u vagonů prodlužuje doba obratu, odesílatelé hledají prázdné vagony,“ uvedl zdroj z ruského odvětví dopravy.
Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak uvedl, že Rusko plánuje zvýšit kapacitu své infrastruktury, včetně kapacity východních přístavů. Do roku 2031 ji tam chce Moskva zvýšit o 55 až 211 milionů tun ročně ze současných 150 milionů tun.
Z celkového objemu 223 milionů tun uhlí vyvezeného z Ruska v loňském roce bylo podle ministerstva energetiky 49 milionů tun dodáno do Evropy. Ruská vláda očekává, že export uhlí může kvůli sankcím letos klesnout o 22 procent a v roce příštím o dalších 31 procent.
