• Stát se chystá uvalit na energetické i další firmy takzvanou windfall tax, která jim má odčerpat mimořádné zisky vyvolané válkou Ruska na Ukrajině. Ta vyhnala bezprecedentně vzhůru ceny elektřiny a například polostátní firma ČEZ tak letos očekává čistý zisk až 75 miliard korun, což je třiapůlkrát více než loni.
• Zároveň ale mají ČEZ i další výrobci elektřiny už od letošního prosince platit odvody z nadměrných tržních příjmů z výroby elektřiny. Obě opatření vyplývají z nařízení Evropské rady.
• Státy mají povinnost použít takto vybrané peníze od firem na pomoc spotřebitelům s placením historicky vysokých účtů za energie. Vláda chce kombinací windfall tax a odvodů získat příští rok zhruba 125 miliard korun, kterými bude dotovat zastropované ceny energií pro domácnosti, malé a střední firmy a nyní zvažuje stropy i pro velké podniky.
• Úpravy zákonů, které mají windfall tax a odvody pro výrobce elektřiny zavést, schválil ve čtvrtek odpoledne Senát.
• Server iROZHLAS.cz proto přináší ke sporným částem opatření šest otázek a odpovědí.

Tento článek je více než rok starý.

Otázky a odpovědi Praha 11:44 24. 11. 2022 (Aktualizováno: 17:01 24. 11. 2022) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

1. Je zavedení kombinace windfall tax pro energetické firmy a zároveň zastropování tržních příjmů výrobců elektřiny v rozporu s nařízením Evropské rady?

Opozice má jasnou odpověď. Podle místopředsedy hnutí ANO a exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka ano.

Evropské nařízení podle něj říká, že do windfall tax mohou být zařazeny firmy, jež mají „ve svých produktech zemní plyn, ropu či uhlí“, a odvody z nadměrných příjmů se mají týkat jen výrobců elektřiny. Kabinet ale výrobce do plátců daně z mimořádných zisků zařadil také.

ČEZ hlásí rekordní zisk, z dividendy stát může letos získat až 42 miliard korun. Elektřina napřesrok zdraží

Číst článek

„Je to v rozporu s nařízením EU, v rozporu s judikaturou Ústavního soudu a s ústavním pořádkem,“ míní exministr právě o souběhu obou opatření.

Podobně to vidí i minoritní akcionář polostátní energetické společnosti ČEZ, investor Michal Šnobr. Ten stejně jako Havlíček poukazuje na konkrétní odstavec v evropském nařízení, který podle něj uvalení windfall tax i na výrobce elektřiny, jako je například ČEZ, vylučuje.

„Průzračná definice odvětví, na které má v energetice mířit windfall tax (solidární daň),“ napsal Šnobr na sociální síti twitter.

Takový výklad evropského nařízení ale odmítá vláda. Přijetí jak zavedení windfall tax pro energetické firmy, tak i zastropování příjmů výrobců elektřiny podpořila sněmovna i hospodářský výbor Senátu.

Také právník Pavel Doucha z kanceláře Doucha Šikola AK, která se specializuje na právo v energetice, výklad Šnobra i Havlíčka odmítá. Návrh české legislativy podle něj v rozporu s evropským nařízením „rozhodně není“. „Evropské nařízení naopak předpokládá, že bude zavedena jak windfall tax, tak zastropování tržních příjmů a ukládá členským státům, aby obě opatření uvedly do praxe,“ uvedl pro Radiožurnál.

Podle něj také není pravda, že evropské nařízení vylučuje z windfall tax výrobce elektřiny. V daném odstavci se podle Douchy obecně mluví o podnicích působících v odvětvích zemního plynu, uhlí a dalších. „Zahrnuje tedy nejen energetické využití těchto surovin, ale i jejich těžbu, distribuci a podobně,“ upozorňuje.

Obě opatření vlády navíc podle Douchy spadají do daňové legislativy. Odvody tržeb výrobců totiž bude daňově uznatelný náklad.

„Jedná se tedy o daňovou legislativu, což je kompetence členských států, do které evropské právo smí zasahovat jen velmi omezeně. Takže se můžeme bavit o tom, jestli jsou podmínky obou opatření v české úpravě nastaveny správně, nebo ne, ale nemá smysl argumentovat, že jsou v rozporu s evropským právem,“ upozorňuje právník.

2. Jak se k opatřením staví samotný ČEZ? Právě na něj obě opatření nejvíc dopadnou.

Firma tvrdí, že jestli je národní právní úprava v rozporu s nařízením Evropské unie, musí posoudit především Evropská komise. Ta pak může zahájit řízení pro porušení unijního práva.

„My nyní spíše nevnímáme, že by předmětné nařízení Evropské unie výslovně zakazovalo postup zvolený českými zákonodárci, když nařízení dává členským státům prostor pro přijetí vlastních opatření,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

3. Existuje riziko, že souběh daně a odvodů příjmů bude pro energetické firmy zničující, a proto v rozporu s českou Ústavou?  

Místopředseda ANO Havlíček je přesvědčen, že ano, protože jde v případě výrobců elektřiny o dvojí velkou zátěž, fakticky dvojí zdanění. Jde podle něj o rozpor s judikaturou Ústavního soudu.

Ústavní soud se například dříve zabýval žalobami v souvislosti s uvalením mimořádné 26procentní solární daně na majitele fotovoltaik postavených do roku 2010, kteří si stěžovali, že daň znamená velkou zátěž a je nespravedlivá.

V roce 2012 soud rozhodl, že samotná daň byla ve veřejném zájmu a oprávněná. Zároveň ale upozornil, že pokud by se v konkrétním případě ukázalo, že na konkrétního poplatníka má solární daň takzvaně rdousící efekt, tak by soudní moc zasáhla. Zatím ale žádný takový případ není známý.

Na možný rdousící efekt také nyní poukazují někteří experti i firmy. Například zpracovatel ropy Orlen Unipetrol, na který dopadne pouze windfall tax upozornil, že spolu s běžnou daní z příjmů má zaplatit celkovou daň fakticky 79 procent a tyto peníze mu budou chybět na investice a znevýhodňovat ho před zahraniční konkurencí.

Samotná windfall tax má mít u nás sazbu 60 procent, a to ze zisku nad průměr zisků let 2018 až 2021 povýšený o 20 procent, kromě toho ale firmy zaplatí i běžnou sazbu ze zisku roku 2023, která je u nás 19 procent.

Další úder Křetínského EPH: Půjčku na zálohy pro burzovní obchody jsme nedostali a už ji ani nechceme

Číst článek

Opatření kritizovala i firma Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače, na niž dopadnou jak stropy příjmů, tak windfall tax.

„To zcela jistě zastaví nejen investice v energetice. Přitom právě v energetice bychom je teď nesmírně potřebovali,“ reagovala mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová.

Hlavní majitel holdingu EPH Daniel Křetínský, který bude podléhat také odvodům i dani, v reakci na schválení windfall tax ve sněmovně na začátku listopadu oznámil, že kvůli vysoké sazbě raději sídlo svého obchodníka s energiemi EP Commodities přesune z Prahy do zahraničí.

Výhradami k vládním návrhům opatření se zabývala i legislativní rada vlády, její předseda a ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) ale nakonec došel k závěru, že daň likvidační efekt mít nebude.

„To já ani většina členů rady v tomto případě neshledáváme,“ uvedl. Problémem podle něj není ani faktické dvojí zdanění energetických firem. „Dvojí zdanění je na národní úrovni běžné: když koupíte benzin, taky odvedete jak DPH, tak spotřební daň,“ uvedl pro Hospodářské noviny.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) souběh opatření obhajuje tím, že o odvod z příjmů si výrobci elektřiny sníží daňový základ, a proto se tím sníží i jejich základ pro platbu daně z mimořádných zisků.

Při jednání v Senátu navíc Stanjura připustil, že sazba 60 procent s platností na tři roky je skutečně „poměrně přísná“ a může se to později změnit. „Poctivě říkám, že to budeme vyhodnocovat a když pominou vnější okolnosti a potřeba kompenzací (cen energií), tak to můžeme upravit. Ta sazba může být nižší. Změna daně ve prospěch daňového subjektu může být přijata i během zdaňovacího období,“ upozornil.

Právník Doucha upozorňuje, že vyhodnotit nyní dopad opatření na ekonomiku energetických firem není možné. „Rozhodně ale platí, že aby tyto dopady bylo možné označit za ‚rdousící‘ v právním smyslu slova, muselo by se jednat o faktickou likvidaci těchto firem, tedy ukončení činnosti,“ říká.

ČEZ na dotaz, zda považuje legislativu za neústavní a chystá právní kroky sdělil, že bude sledovat „vývoj navržených daňových instrumentů, jakož i jejich aplikaci v praxi.“ Teprve poté chce vyhodnotit jejich dopad. „Nicméně ani v této situaci ČEZ nemůže dopustit porušení péče řádného hospodáře ve vztahu k povinnostem, které společnosti ukládá zákon,“ řekl Kříž. Jinými slovy je připraveno se v případě ohrožení firmy nějak bránit.

4. Jaké termíny pro zavedení windfall tax a zastropování příjmů výrobců elektřiny uvádí evropské nařízení? A jaké termíny jsou v připravené české legislativě? 

V nařízení Bruselu stojí, že solidární příspěvek, jak komise nazývá windfall tax, by se měl uplatnit pouze v účetním období 2022, 2023, nebo v obou těchto obdobích. Česká vláda ale rozhodla zavést daň v letech 2023 až 2025.

Rozdíl je i v případě zastropování tržních příjmů výrobců elektřiny. Nařízení říká, že se má použít od prosince 2022 jen do poloviny roku 2023. U nás je ale v návrhu zákona od prosince až do konce roku.

Ministr financí Stanjura to nepovažuje za rozpor, podle něj sama Evropská komise v nařízení připouští prodloužení opatření.

V nařízení se k trvání solidárního příspěvku uvádí: „Do 15. října 2023 a do 15. října 2024, až si názor na výběr solidárního příspěvku utvoří vnitrostátní orgány, by komise měla situaci přezkoumat a předložit radě zprávu.“ 

Podobně je to pak s platností zastropování příjmů výrobců. Podle nařízení „komise provede do 30. dubna 2023 přezkum“ tohoto opatření s ohledem na obecnou situaci v oblasti dodávek elektřiny a cen elektřiny v unii. Zprávu má opět předložit Evropské radě. „Komise pak může navrhnout prodloužení doby použitelnosti tohoto nařízení,“ píše se v dokumentu.

Podle Douchy jde Česko v termínech sice skutečně nad rámec evropského nařízení, nelze ale přesto mluvit o rozporu s evropským právem.

Rozdíly jsou i v sazbách. Pro windfall tax evropské nařízení uvádí „nejméně 33 procent“, v tuzemsku je navržena už zmíněná sazba 60 procent. Stropy na příjmy výrobců elektřiny nařízení uvádí ve výši 180 eur za megawatthodinu, v tuzemské legislativě jsou stropy rozlišeny podle druhu paliva (viz box na konci článku). Vláda ale argumentuje tím, že členské státy si mohou opatření upravit podle svých podmínek na trhu.

5. Na jaké energetické firmy se budou obě opatření vztahovat? 

Žádný oficiální seznam neexistuje. Předpokládá se ale, že dopadne hlavně na ČEZ, Sev.en Energy, EPH a Sokolovskou uhelnou.

Ostatní firmy zřejmě nesplní buď limit ročních tržeb alespoň dvě miliardy korun pro placení windfall tax (viz box vpravo), anebo nemají tržní příjmy z výroby elektřiny. To je třeba případ velkých solárních parků. Pro odvod z příjmů by sice řada z nich splnila práh instalované kapacity nad jeden megawatt, elektřinu ale prodávají za regulovanou cenu.

„Zastropování se nevztahuje na výrobce, kteří za vyrobenou elektřinu inkasují úředně stanovenou, takzvanou výkupní cenu,“ upozorňuje právník Doucha. Ta totiž zůstala prakticky stejná jako před krizí a nárůst tržních cen elektřiny se na ní nijak neprojevil.

„Zastropování se netýká ani výrobců, kteří pobírají provozní podporu ve formě hodinového zeleného bonusu. I to je logické, protože hodinový zelený bonus se snižuje v závislosti na růstu tržních cen elektřiny, takže celkové příjmy výrobců se v zásadě výrazně nemění,“ popsal Doucha.

6. Jak se k windfall tax a zastropování příjmů výrobců elektřiny postavily další členské státy EU?

Je to různé.

Německo například o úpravě legislativy stále jedná. Zatím nerozhodlo ani o zastropování tržeb výrobců, ani o výši windfall tax. Vládní návrhy ale směřují k tomu, že by se pomoc spotřebitelům energií měla financovat hlavně zdaněním energetických firem. Sazba by měla být 33 procent, což je nejnižší hranice uvedená v evropském nařízení.

„Proti tomu ale vystupují Zelení s návrhem 60 až 80 procent, protože výnos daně by nemusel stačit na pokrytí výdajů na pomoc spotřebitelům,“ říká zpravodaj Českého rozhlasu v Berlíně Václav Jabůrek. Návrh také předpokládá, že by daň v Německu platila od 1. září 2022 a vybírala se do 30. června 2023.

Francie

Ve Francii zatím legislativa také není schválená. Vláda chce podle deníku Le Figaro snížit stropy příjmů pro výrobce elektřiny z jádra, větru nebo vody ze 180 eur za megawatthodinu (dle nařízení EU) na 100 eur za megawatthodinu.

Ministerstvo navrhlo stropy příjmů pro výrobce elektřiny. Nejníž ho mají jaderné elektrárny ČEZ

Číst článek

Opatření má platit zpětně už od 1. července 2022, nikoliv až od prosince. Podle ministra financí Bruno Le Mairea by to mělo státu přinést v přepočtu přes 170 miliard korun.

„Francouzská vláda chce také zavést dočasný solidární příspěvek ve výši 33 procent pro energetické a ropné společnosti,“ přibližuje zpravodaj Českého rozhlasu v Paříži Martin Balucha.

Rakousko

Vláda v Rakousku si oproti evropskému nařízení opatření také upravuje, upozorňuje tamní zpravodaj Ladislav Novák. Daň z mimořádných zisků má činit 40 procent. Týkat se bude ropných a plynárenských firem a platit má zpětně od 1. července do konce roku 2023.

„Je to vlastně válečná dividenda,“ prohlásil rakouský vicekancléř Werner Kogler ze strany Zelených. Dočasná daň má také podpořit zelenou transformaci. Firmy, které budou investovat do udržitelných technologií, zaplatí na windfall tax jen 33 procent.

Zároveň na zisky firem, stejně jako u nás, dál platí i korporátní daň, ta je ale v Rakousku ve výši 25 procent. Celkem tak firmy mohou být zdaněné až 65 procenty. Ministerstvo financí očekává, že vybere dvě až čtyři miliardy eur, tedy asi 49 až 97 miliard korun.

Zájmové skupiny, některé politické strany nebo ochranářské asociace kritizují, že krok vlády nejde dostatečně daleko. Rakousko podle nich v důsledku zavádí nejnižší možné zdanění ve vztahu k unijní dohodě.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít