Z krizového summitu eurozóny vyšlo jako vítěz Řecko
Z krizového summitu eurozóny vyšlo jako hlavní vítěz Řecko, které se zbaví 100 miliard svého dluhu. Za vítěze jsou považovány ale také Francie a Německo, kterým se podařilo přesvědčit sdružení bank, aby souhlasilo se ztrátou poloviny řeckých pohledávek. K poraženým naopak patří všichni věřitelé, kteří o své pohledávky přijdou.
Dohoda nad základním plánem pro zmírnění dluhové krize eurozóny, k níž nad ránem dospěli státníci, bankéři a finančníci, narazila v prvních komentářích na poměrně silnou kritiku. Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Poštovní spořitelny, jde ale konečně o krok správným směrem.
Výsledky summitu eurozóny shrnul v Ozvěnách dne bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák. Hosty byli i hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš a ekonomický poradce z Hamburku Petr Robejšek
„Skutečně v tuto chvíli je třeba si přiznat pravou hloubku především řeckého problému a ta opatření, která směřují k výraznějšímu osekání řeckého dluhu, pomoci bankám a navýšení záchranných fondů, jsou podle mého názoru v rámci toho krizového managementu správná.“
„Je tam ale řada velice nedořešených detailů a v řadě věcí se nejde dostatečně daleko. Například si myslím, že osekání dluhu o 50 procent bohužel v tuto chvíli už nemusí stačit a stejně tak zvažovaná pomoc bankám v řádu zhruba 100 miliard eur nakonec nemusí být dostatečná. Nicméně jak říkám, ten základní směr je konečně správný,“ uvedl ekonom Jan Bureš v Ozvěnách dne.
Odpis nestačí, reformy budou nutné
Bývalý viceguvernér České národní banky a ředitel konzultingu poradenské společnosti Deloitte Luděk Niedermayer si myslí, že nelze řešit situaci Řecka pouze odpisem jeho dluhů. Reformy budou stejně nutné.
„Není možné, aby řecká ekonomika, která se dostala do svých problémů, ten problém vyřešila tím, že přijdou věřitelé o peníze a toto bude substitut domácích reforem.“
Hostem Světa o jedné na Rádiu Česko byl bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer
Podle Niedermayera navíc není jisté, že se dohodu, na které se lídři v Bruselu shodli, povede naplnit. Odpis dluhů totiž nelze nakázat, jelikož neexistuje žádné takové nařízení.
Podle ekonomického poradce z Hamburku Petra Robejška neměli lídři eurozóny odvahu řešit skutečné příčiny dluhové krize, ale jen její příznaky.
„Chybí prostě osobnosti na špičce Evropy, které by tu krizi pojaly tak, jak je a v čem spočívá. Totiž nikoliv v symptomech, o kterých v těchto chvílích mluvíme, nýbrž v tom, že eurozóna je rozpolcená mezi rozvinuté severní a zaostalé jižní státy a že západní Evropa, stejně jako západní státy vůbec, mají strukturálně podmíněný ekonomický růst a slabou poptávku.“
„To jsou problémy, které jsou zásadního charakteru, které patří k tomu řetězu příčin, o kterých se vlastně nemluví,“ konstatoval Robejšek ve vysílání Radiožurnálu.
Problémem budou banky
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška jsou výsledky dohody pozitivní, nejedená se však o definitivní řešení problému: „Nelze si představovat, že by jakýkoli summit představoval řešení krize v eurozóně. Ta nás bude pronásledovat ještě dlouhou dobu, ale je důležité, že byl udělán krok, který finanční trhy vnímají jako zásadní.“
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek dohodu vítá, očekává ale problémy při debatě o zvýšení kapacity eurovalu
„Včerejší summit se od předchozích liší především tím, že se jen nezalévají problémy obrovským množstvím peněz, ale reaguje se i na eventuální následné situace – proto ta rekapitalizace bank a hledání řešení nejenom zadlužení států, ale také možného následného problému bank.
Hlavním problémem, na němž se může EU zaseknout, bude podle něj především ve způsobu zvýšení kapacity záchranného valu EFSF. Najít jeden trilion eur je opravdu nemožné a bude se na to muset jít oklikou.
Sobíšek však souhlasí s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, že českým bankám ani ekonomice větší problémy nehrozí, dokud nepropukne nová recese v západní Evropě. „Kdyby ale došlo k vážné recesi v Evropě, zřejmě by i české banky byly méně ochotné úvěrovat ekonomiku a byly by obezřetnější vůči svým prostředkům,“ míní ekonom.
