Z levnější ropy a energií by mohla profitovat řada podniků v EU. Včetně těch českých

Pokles cen ropy a energií může prospět české ekonomice. Podle některých ekonomů a odborníků na energetiku by měl letos hrubý domácí produkt vzrůst o víc než 2,5 procenta. Vyšší obraty by měly mít i průmyslové podniky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Unesený Čech pracoval jako kuchař na ropném poli Ghaní

Unesený Čech pracoval jako kuchař na ropném poli Ghaní | Zdroj: Reuters

Současné ceny severomořské ropy Brent a americké lehké ropy WTI jsou stále velkým tématem ekonomů, firem a centrálních bankéřů. Brent se sice vrátil po několika týdnech na hodnotu 60 dolarů za barel, ale dlouhodobě je cena této komodity na velmi nízké úrovni.

Pokles ceny ropy a setrvání na této hranici může některým zemím prospět. Mezi takové patří i Česká republika.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek a cenách energií a jejich dopadu na českou ekonomiku natočil redaktor Jan Beneš

„V řadě států ve světě ty dopady poklesu cen ropy a plynu mohou být negativní, zejména pro producentské země, ale státy spotřebitelské s nízkým podílem vlastních zdrojů energie a vysokým procentem užití ropy a plynu pro průmysl musí z poklesu ceny velmi profitovat,“ podotýká Vladimír Štěpán z poradenské společnosti ENA.

Příznivé výsledky už přineslo poslední čtvrtletí loňského roku, například hrubý domácí produkt Česka se v tomto období meziročně zvýšil o 1,3 procenta. Vzrostl i objem exportu a vyšší jsou i zisky a marže výrobních podniků.

Podle Štěpána nahrává současná situace firmám, které mají vysoký podíl spotřeby energií na celkových nákladech – týká se to zejména oborů jako chemie, petrochemie, těžké strojírenství, ale i skláren, hutí či zemědělských podniků.

„Vezměme si ten případ Unipetrolu – za první až třetí kvartál roku 2014 ztráta 1,3 miliardy, za čtvrtý kvartál zisk 500 milionů,“ říká Štěpán.

Výrazně se loni zvýšil i podíl firem, které plánují nárůst investic, alespoň podle průzkumu mezi členy Svazu průmyslu a dopravy. Zatímco v polovině roku 2014 plánovalo zvyšovat investice zhruba 36 procent oslovených podniků, koncem loňského roku jich byla už téměř polovina.

Třeba podle Vladimíra Štěpána za to může z větší části právě citelný pokles cen ropy a energií a intervence České národní banky (ČNB) proti koruně na to měly nepatrný vliv. Naopak guvernér ČNB Miroslav Singer upozorňuje, že se celkový výkon ekonomiky výrazně zlepšil od listopadu 2013, tedy od zásahu bankéřů.

„Máme hospodářský růst nastartovaný, to si myslím, že je docela zřetelné, a ta prognóza ho naopak ještě upravuje směrem nahoru. Česká ekonomika se od roku 2013 evidentně posunula v rámci Evropy, posunula se ze spodní třetiny zemí podle růstu do horní třetiny. To znamená, že nás netáhne v tomto smyslu nějaké vnější prostředí. Naopak my v tuhle chvíli navzdory vnějšímu prostředí do značné míry rosteme,“ argumentuje Singer.

Miroslav Singer, guvernér ČNB | Foto: Šárka Ševčíková

Podle nejnovějšího odhadu centrální banky poroste česká ekonomika v letošním roce o víc než 2,5 procenta. ČNB zlepšila i výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok, a to na 3 procenta.

Co se inflace týká, ceny budou růst zřejmě jen mírně, nebo se ekonomika dokonce dostane na chvíli do deflace. Ta by však podle analytiků mohla v tomto případě hospodářství prospět.

„My jsme už v minulosti deflaci zakusili a rozhodně to pro naši ekonomiku nebylo nijak likvidační. Někdy se může stát, že ceny plošně klesají a je to pro ekonomiku docela zásadní problém, ovšem v tomto případě je deflace způsobená spíš tím, že jsou velice levné energie, a je těžké tvrdit, že lidé mají nějaký zásadní problém z toho, že tankují nějaký levnější benzin,“ poznamenává ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtářová.

Odborníci odhadují pokles cen ropy i v dalších týdnech a měsících. A nízké podle nich budou i ceny dalších energetických komodit na burze. Z toho by podle mluvčího Energetického regulačního úřadu Jiřího Chvojky mohli mít užitek i koncoví zákazníci, a to jak u elektřiny, tak i u plynu.

„Regulátor může ovlivňovat pouze část ceny. Konkrétně u plynu je to 20 procent regulované části složky, ale pořád 80 procent ceny je cena čisté komodity, a ta cena by měla podle našeho názoru klesat,“ říká Chvojka.

Ceny ropy a plynu budou podle analytiků letos nižší v Evropské unii než ve Spojených státech, to je zásadní změna, která by měla zvýšit konkurenceschopnost evropských podniků.

Jan Beneš, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme