Za dluhy států má ručit celá eurozóna, navrhuje Komise
Zažehnat dluhovou krizi v eurozóně by mohly pomoci společně vydávané stabilizační dluhopisy. Jejich vydávání by ale mělo předcházet zpřísnění dohledu nad rozpočty, samo zavedení eurozónou zaručených eurobondů by podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa kýžený efekt nepřineslo.
Evropská komise navrhla tři možné formy eurodluhopisů. Podle jedné by tyto obligace garantované celou eurozónou zcela nahradily státní dluhopisy vydávané jednotlivými členskými státy eurozóny. Země by si tak půjčovaly veškeré prostředky přes stabilizační dluhopisy.
Nevýhodou této varianty by podle Evropské komise bylo relativně velké riziko morálního hazardu některých zemí, protože by věděly, že za jejich dluhy ručí všichni ostatní členové eurozóny.
Podrobnosti k návrhu Komise na zavedení eurodluhopisů shrnul na Rádiu Česko bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák
Překlopení národních dluhopisů na stabilizační dluhopisy by také vyžadovalo změnu Lisabonské smlouvy, což může trvat i několik let.
Bez změn Lisabonské smlouvy by se neobešlo ani kombinované úvěrování na základě společně vydávaných dluhopisů a obligací vydávaných jen jedním dotyčným státem. Mohl by si půjčit za stabilizační dluhopisy, tedy eurobondy, jen část peněz a míra, kolik by to bylo, by se určovala předem podle toho, jak je daná země disciplinovaná a jak dodržuje rozpočtová pravidla eurozóny.
Třetí varianta, kvůli níž by se Lisabonská smlouva měnit nemusela, počítá s tím, že by země mohly vydávat své národní dluhopisy a vedle toho i stabilizační eurodluhopisy, ale každá země by ručila jen za to, co vydala. Šlo by tedy jen o „přejmenování“ části dluhopisů na eurodluhopisy, což by mohlo uklidnit finanční trhy.
Hlavním odpůrcem zůstává Německo
Zatím jde jen o návrh Evropské komise. Některé země – zvláště ty, které si nyní půjčují za vysoké úroky – by eurobondy přivítaly. Už delší dobu se však myšlenka eurobondů nelíbí Německu, které si je vědomo, že by muselo nést hlavní tíhu eurobondů a muselo by si půjčovat za vyšší cenu než dnes.
Postoj Německa by nepodpořilo ani to, že se nepodařilo při poslední aukci umístit na trhu veškeré Německem vydávané dluhopisy. Nesouhlas Německa s eurodluhopisy dnes znovu potvrdila kancléřka Angela Merkelová.
Evropská komise nyní předložila takzvanou zelenou knihu - návrh k široké diskusi dotčených subjektů, především států, bank a obchodníků na finančních trzích – aby se zjistilo, jestli o takové dluhopisy vůbec bude zájem.
Uzávěrka konzultací je stanovena na 8. ledna 2012. Do té doby mohou všichni poslat připomínky a podle reakcí bude Komise vybírat konečný návrh, který by předložila.
Kontrola národních rozpočtů
Komise by zároveň chtěla snížit riziko „morálního hazardu“, k němuž by společně zaručené eurobondy vybízely. Jejich zavedení by zřejmě nebylo možné bez toho, aniž by nedošlo k posílení pravidel rozpočtů a k omezení zadlužování.
Přijala proto další balíček návrhů, ve kterém státům předkládá ke zvážení, že by se ještě přitvrdilo předběžné posuzování rozpočtů. Do 15. října by musely všechny státy zveřejnit své rozpočty, aby o nich věděli ostatní členové eurozóny a jejich parlamenty. Nikoli jako například Belgie, která svůj rozpočet na příští rok dosud nemá.
Kromě předběžného posuzování rozpočtu v prvním pololetí roku by měly být pod silnějším dozorem Evropské komise a Evropské centrální banky i státy, které by svými rozpočty ohrožovaly ostatní členy. Před schválením národními parlamenty by mohla Komise doporučit jisté korekce a nad státy, které musejí čerpat pomoc ostatních, jako je teď Řecko, Portugalsko, Irsko, by bylo možné dokonce mít přísný dohled srovnatelný s „nucenou správou“ ze strany unijních úřadů.
