Za protesty může chybějící liberalizace trhu s energií, míní bulharský analytik

Elektřina v Bulharsku sice není drahá, ale v poměru ke zdejší průměrné mzdě je nejdražší v Evropě. Koncový spotřebitel navíc nemá na výběr, od koho bude elektřinu odebírat. Přímo v Sofii v Centru pro studium demokracie to Českému rozhlasu řekl ředitele ekonomického programu Ruslan Stefanov.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obyvatelé Sofie protestují proti účtům za elektřinu, které jim poslal ČEZ | Zdroj: ČTK

Každý z distributorů má v Bulharsku na území své oblasti monopol. Kdo tedy bydlí v Sofii a byl by s ČEZem nespokojen, nemůže jej vyměnit.

I proto je v Bulharsku podle analytika Ruslana Stefanova nutné dokončit liberalizaci trhu.

Přehrát

00:00 / 00:00

S Ruslanem Stefanovem mluvil v Sofii zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Ježek

„Jedno přirovnání: kvůli skoku cen benzínu na pumpách by v Bulharsku nikdo proti vládě nedemonstroval. Lidé vědí, že je určuje především mezinárodní trh a konkurence mezi pumpami. O elektřině se obyvatelstvo správně domnívá, že její cenu určuje stát, tedy politici. A když lidem v zimě skočí účet nahoru, obracejí se proti politikům. Až cenu bude výrazněji určovat trh, nedůvěra spotřebitelů elektřiny vůči politice se zmenší. Ale na druhou stranu, ceny liberalizací rozhodně neklesnou,“ míní Stefanov.

V Bulharsku definitivně padla vláda. Premiéra podpořily před parlamentem tisíce lidí

Číst článek

K příčinám, proč bulharským domácnostem vyskočily účty až do násobků průměrné výše, říká, že na vině je mimo jiné způsob topení. V posledních letech se mnozí odpojili od dálkového topení a koupili si levné čínské klimatizace, s nimiž v zimě i topí. A to se může prodražit.

„Snaha vlády skokově zlevnit je však kontraproduktivní. Již splacené jaderné zdroje umožňují nízkou cenu, ale slibované zlevnění o osm procent by ve finále někde musel doplatit stát, takže daňoví poplatníci,“ podotýká Ruslan Stefanov.

Centrum tak se své analýze dospělo k termínu bad governance premium - špatné řízení první třídy. Viníkem je tedy především politika.

Martin Hromádka, Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme