Začíná schůzka G8, očekávají se spory o škrty
Kanada hostí summity rozvinutých i rozvíjejících se zemí. Ve městě Huntsville nedaleko Toronta dnes začíná dvoudenní summit skupiny G8, tedy sedmi průmyslově rozvinutých zemí a Ruska. Zítra by na něj měl v Torontu navázat summit skupiny G20, tedy rozvinutých a rozvíjejících se ekonomik.
Státy Evropské unie se chtějí zbavit vysokých dluhů a dát do pořádku své rozpočty. Podle Američanů je ale na šetření příliš brzy: škrty by mohly zadusit křehké hospodářské oživení.
V Kanadě dnes začíná summit osmičky a dvacítky hospodářsky nejvýznamnějších zemí světa. Více ředitel investiční banky Unicredit CAIB Martin Iltis a analytik Pražského institutu pro globální politiku Jiří Čáslavka.
V Evropě převládli jestřábi, kteří chtějí jen škrtat a škrtat. To Evropanům vyčítá americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Paul Krugman. Američtí politici se vyjadřují jen o něco málo mírněji. Jejich kritika míří především na Německo. Kancléřka Angela Merkelová ji odmítá. Evropané podle ní šetřit musí. Unie se bojí, že bez úspor by se po Řecku dostali na pokraj státního bankrotu i další země.
Americký ministr financí Timothy Geithner se snaží vzájemné spory mírnit a myslí si, že hlavním tématem summitu bude obnova důvěry a ekonomického růstu: „Všichni se obáváme, všechny nás teď zajímá hlavně růst a důvěra. A o tom se bude na summitech jednat. Všem nám jde o to, aby ta tvrdá opatření, která dnes zavádíme, vedla k hospodářskému růstu, k lepším výsledkům našich ekonomik.“
„Evropanům na tom záleží stejně jako nám, odlišným způsobem míříme ke stejnému cíli. A dospějeme k němu odlišnými cestami, odlišným tempem a odlišnými prostředky, protože se navzájem lišíme v silných i slabých stránkách. Každopádně myslím, že je v silách Evropy vyhnout se období stagnace, ale měla by zavést takové reformy, které jí v budoucnu zajistí vyšší tempo růstu,“ řekl Geithner.
O víkendovém summitu G8 mluvili na Rádiu Česko americký ministr financí Timothy Geithner a 0expertem na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek.
Podle experta na mezinárodní politiku a hospodářství Petra Robejška jsou ale oba přístupy špatné a nic neřeší: „Američané se nadále zadlužují v naději, že to vyvolá růst, který jim pomůže splatit tyto dluhy. Evropané naopak spoří v naději, že tak sníží úrokovou sazbu a to povede k růstu. V obou případech si myslím, že nedojdeme k tomu správnému řešení, protože oba modely přehlížejí skutečnost, že západní země mají strukturálně, to znamená notoricky, slabou poptávku a to je problém, kterým se G20 ani G8 nezabývá.“
Ekonom: Dohoda bude velmi těžká
Kvůli americko-evropským sporům o východiska z krize se názory na výsledek víkendového summitu liší. Někteří pozorovatelé si od něj mnohé slibují, jiní jsou skeptičtí.
„Já bych nepřeceňoval sílu té roztržky. Je to možná násobeno tím, kdo ta prohlášení činí. Ale myslím, že ti zodpovědní lidé i v Německu vědí, že utáhnout ten kohoutek je prakticky nemožné,“ uvedl na Rádiu Česko ředitel investiční banky Unicredit CAIB Martin Iltis.
Podle analytika Pražského institutu pro globální politiku Jiřího Čáslavky je pocit společného ohrožení z minulých summitů, kdy řádila akutní finanční krize, pryč. A v situaci, kdy USA chtějí, aby i ostatní vlády pokračovaly ve stimulaci ekonomiky a většina zemí EU přitom plánuje rozpočtové škrty, bude dohoda na něčem konkrétním podle něj velmi těžká.
„Nejlepším výsledkem summitu by byla dohoda o regulaci finančního systému. V současné době je na stole řada opatření a aby regulace byly efektivní, je žádoucí, aby byly zavedeny v co nejširším měřítku. Očekávám tedy, že se lídři nejvýznamnějších zemí světa pokusí o nějakou dohodu na tomto poli,“ dodal.
Pokud by se lídři G20 na summitu dohodli na přísnějším dohledu nad světovými finančními trhy, znamenalo by to podle Čáslavky omezení možnosti hlubokých finančních krizí v budoucnosti.
