Zadlužené Řecko má dostat další půjčku, mluví se i o bankrotu
Řecku svítá naděje na odvrácení bankrotu. Ministři financí států eurozóny by dnes měli odblokovat druhý balík záchranných úvěrů, který má Athénám pomoci zvládat dluhovou krizi.
Před 2 lety eurozóna a Mezinárodní měnový fond půjčily Řecku 110 miliard eur. Novou pomoc mají představovat úvěry v hodnotě 130 miliard eur, to je víc než 3 biliony korun. Souhlas se spuštěním programu eurozóna několikrát odložila a stanovila Řecku tvrdé podmínky.
Řecká vláda schválila pro letošek dodatečné úspory ve výši přes 300 milionů eur. Hlavní politické strany se zavázaly plnit úsporný program i po dubnových volbách a na světě je i dohoda se soukromými investory na výměně současných dluhopisů za nové.
Tím se věřitelé uvolili odepsat 70 procent svých pohledávek, které by z Řecka stejně nikdy nedostali zpět. Dolaďují se tedy už jen detaily smlouvy o poskytnutí pomoci. Jde hlavně o to zajistit dohled nad Řeky, aby plnili sliby a skutečně uváděli úsporná opatření do života.
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Úřadu vlády Vojtěcha Bellinga jsou podmínky půjčky skutečně velmi tvrdé. Výrazným posunem je, že velkou část dohledu nad plněním těchto opatření převezme Evropská unie.
„Pravděpodobně také dojde k tomu, že peníze půjdou na zvláštní konto, které bude spravováno eurozónou, nikoli řeckou vládou,“ řekl Belling.
Někteří evropští politici totiž nevěří ve spolehlivost Řeků a jejich schopnost skutečně snížit své zadlužení. Zvláště Německo nechce, aby peníze napumpované do Řecka skončily v nenávratnu. Řecký dluh má do roku 2020 klesnout na 120 procent HDP. Podle posledních analýz se to ale nepodaří.
Bankrot Řecka není vyloučen
Eurozóna tak zřejmě bude hledat dodatečný způsob, jak dluh snížit. V úvahu připadá třeba účast Evropské centrální banky, která by se mohla vzdát zisků z nákupu řeckých dluhopisů. Řada ekonomů ale tvrdí, že Řecko dokáže žít jedině s výrazně nižším zadlužením než je i plánovaných 120 procent HDP.
Státní tajemník pro evropské záležitosti Úřadu vlády Vojtěcha Belling v Ranním interview Radiožurnálu
Řecko musí nyní peníze dostat do 20. března, kdy má splatit část starých půjček. V opačném případě pravděpodobně chaoticky zbankrotuje. Už se objevují zprávy, že Němci nebo Finové údajně možnost řeckého státního bankrotu připouštějí.
Banky i finanční trhy jsou podle nich na řecký krach připraveny lépe než před 2 lety, kdy se řecké problémy objevily. Jiní politici a ekonomové ale varují, že bankrot Řecka by mohl vyvolat pochybnosti o zdraví dalších zemí eurozóny.
Vojtěch Belling upozornil, že pokud by skutečně došlo k bankrotu Řecka, musely by odepisovat svou část dluhu nejen soukromí investoři, ale i veřejné instituce.
Německé ministerstvo financí je údajně pro bankrot Řecka
Číst článek
„Tedy Evropská centrální banka a jejím prostřednictvím i členské státy eurozóny. To by se samozřejmě nepříjemně dotklo daňových poplatníků zemí eurozóny,“ varoval Belling.
