Zadluženost Číny je daleko menší než v západní Evropě, říká ekonom

Čínský index PMI, tedy index nákupních manažerů, už třetí měsíc v řadě zaznamenal pokles. Hodnota aktivity výrobního sektoru klesla na 49,4 bodu. Zůstává tak pod magickými padesáti body, které jsou vnímány jako hranice mezi růstem a propadem. Čína je ale i přesto vnímána jako možný zachránce zadlužených zemí eurozóny.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dopravní zácpy se obyvatelé Pekingu snaží řešit na kolech | Foto: Robert Mikoláš

Čína skupuje dluhopisy Spojených států i Evropy. O její pomoc před nedávnem požádala například Itálie. Hovoří se však také o tom, že Čína má sama problémy se zadlužením. Podle ekonoma Raiffeisenbank Aleše Michla, je ale úroveň zadlužení v Číně daleko menší než v některých zemích západní Evropy.

„Nejzadluženější provincie v Číně má dluh ve výši 45 procent HDP. Když to srovnám například s Řeckem, to má dluh 152 procent HDP, Itálie 120 procent,“ přiblížil ekonom na Rádiu Česko.

Přehrát

00:00 / 00:00

O úrovni zadlužení v Číně jsme na Rádiu Česko mluvili s ekonomem Raiffeisenbank Alešem Michlem.

To, že mají evropské ekonomiky společně i s americkou problém, se promítne i v čínské ekonomice. Jeden z velmi sledovaných ukazatelů je hrubý domácí produkt. Podle ekonoma se odrazí pokles zahraniční poptávky po produktech čínského výrobního sektoru i na čínském HDP.

„A vůbec není vyloučeno, že Čína také bude jednou v recesi, protože ona potřebuje, aby Západ nasával její export. A pokud západní svět zpomalí, tak to pocítí i Čína. 50 procent jejího HDP jsou investice, v Číně se šíleně staví dálnice, silnice i budovy,“ přiblížil.

Trošku to podle ekonoma připomíná ‘bankovní socialismus‘, který byl v České republice v první polovině 90. let. „A z toho plynou i rizika, protože když budete do nekonečna jen stavět, tak skončíte s kupiu nadbytečných kapacit nebo nesplacených úvěrů,“ dodal.

Pro Čínu je teď podle ekonoma zásadní otázka, jak se obrátit z modelu exportního na model tažený spotřebitelskou poptávkou. „Tedy domácnostmi, protože Čína potřebuje posílit kupní sílu obyvatelstva,“ dodal.

Martin Křížek, Barbora Kreuzerová, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme