Zahraniční obchod roste, průmysl a stavebnictví zklamaly
Zahraniční obchod, motor české ekonomiky, i nadále slušně roste. Za červenec hlásí přebytek 14 miliard korun. Trh přitom čekal o 5 miliard méně. Naopak průmysl zklamal. V prvním prázdninovém měsíci posílil o 4,4 procenta při očekávaném růstu o 5 procent. Stavebnictví se drží tradice a vykázalo další nepřesvědčivá čísla. Konkrétně v červenci propadlo meziročně o 11 procent. Sečteno a podtrženo, domácí ekonomika vysílá smíšené signály.
„Pokud se podíváme na průmysl, aktivita klesá napříč celou Českou republikou. Je to vidět v meziročním srovnání. Zvláště je to vidět u domácích zakázek, které klesají rychleji, než vývoz, který zatím drží český průmysl a pravděpodobně tomu tak bude i v následujících měsících. Každopádně očekáváme další zpomalení až ke třem procentům. Ani v příštím roce nečekáme žádné výraznější zrychlení s ohledem na pomalejší růst průmyslové aktivity v eurozóně,“ říká Jaromír Šindel, ekonom Citibank.
Domácí ekonomika vysílá smíšené signály, na Rádiu Česko o ní mluvil ekonom Citibank Jaromír Šindel
Pozitivní překvapení pramení podle Šindela z exportní stránky: „Rostly tržby exportu v průmyslu o 15 procent meziročně. Překvapení je to i s ohledem na to, že firmy v průzkumu ve třetím čtvrtletí indikovali výrazný propad své exportní aktivity. Uvidíme, nakolik se tato očekávání v červencových průzkumech naplní, jelikož to představuje významné riziko.“
"Uvidíme, nakolik se Německo dokáže vypořádat s celkovým růstem v eurozóně, který bude slabší. Z tohoto pohledu německá ekonomika stále ještě představuje pozitivní ostrůvek v zahraniční poptávce. V Německu v příštím roce čekáme růst okolo dvou procent, ale ostatní významnější ekonomiky v eurozóně, například Itálie nebo Španělsko by se v příštím roce měly objevit v recesi. Zahraniční poptávka z těchto zemí bude slabší a tak firmy, které se orientovaly na export do těchto zemí budou strádat,“ vysvětluje ekonom Šindel a pokračuje:
„Německo by mělo zatím zůstat tahounem, především díky své exportní orientaci na mladé ekonomiky Asie.“
„Naši kolegové čekají, že v roce 2014 dojde k restrukturalizaci vládního dluhu Řecka a Portugalska, aby tyto země byly dlouhodobě schopné fiskálně fungovat. Z tohoto hlediska se kolegové, kteří pokrývají eurozónu domnívají, že bude nutné rozšířit záchranný mechanismus, aby byl schopen získat kapitál ne rekapitalizaci bank, které budou zasaženy touto restrukturalizací dluhu. Bude tedy záležet především na flexibilitě, schopnosti a ochotě politiků v eurozóně tento projekt zachránit, respektive pomoci překlenout toto těžké období, které eurozónu v následujících třech letech ještě čeká,“ dodává Šindel.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka vděčí průmysl za červencový výsledek hlavně automobilové produkci, která se zvýšila o 40 procent.
„Stavebnictví propadlo především v důsledku nízké poptávky po inženýrském stavitelství. Je vidět, že veřejný sektor šetří a proto omezuje své dopravní stavby. Lepší známky nevidíme ani u pozemních staveb a bytového stavitelství. Výsledkem je tedy soustavný propad,“ uvádí Dufek.
