Zájem Číny o ropu v Afghánistánu může přispět ke stabilizaci regionu
Ropu a zemní plyn bude v Afghánistánu těžit čínská společnost. Afgánská vláda podepsala smlouvu na těžbu se státní firmou China National Petroleum Corporation. Číňané tak budou první cizinci, kteří budou moci obě suroviny na území Afghánistánu těžit. Kontrakt je platný na 25 let a s těžbou by se mohlo začít v říjnu 2012.
Číňané budou první cizinci, kteří budou moci obě suroviny na území Afghánistánu těžit. Kontrakt je platný na 25 let a s těžbou by se mohlo začít v říjnu 2012. O těžbu ropy v Afghánistánu projevily zatím zájem dva státy, kromě Číny ještě Indie.
Politický geograf Metropolitní univerzity Praha Michal Romancov ve Světě o osmé
„Předpokládám, že jak Číňané, tak Indové mají ověřeno, že tam nějaké zásoby ropy jsou. Podstatné je to, že kdokoli bude v Afghánistánu těžit, tak si musí uvědomit, že je zapotřebí ropu a plyn odtamtud dostat na místo spotřeby,“ poznamenal Romancov. Zdůraznil, že to bude znamenat mít dobré vztahy se sousedy Afghánistánu.
„Ať už by znamenalo transport ropy k moři přes Írán, nebo transport ropy přímo na čínské nebo indické území přes Pákistán,“ řekl Romancov. Překážky ovšem nejsou jen technické, hrozí i bezpečnostní rizika. „Domnívám se, že zejména angažmá Číny v tomto prostoru je pozitivním signálem,“ podotkl.
Stabilizace situace v Afghánistánu, kde byl v roce 2001 od moci odstaven režim Talibanu, probíhala se souhlasem Rady bezpečnosti OSN, a Čína se na tom prakticky vůbec nepodílela. „Čína neblokovala úsilí západních zemí situaci v Afghánistánu zlepšit, ale nijak signifikantním způsobem se na tom nepodílela,“ připomněl Romancov.
Angažmá čínské národní ropné společnosti by tedy podle něj mohlo znamenat, že i čínská vláda začíná brát situaci v Afghánistánu v jiné rovině. „A ropa obecně má ten potenciál, že napomáhá spíš stabilizovat vnitro- nebo zahraničně-politickou situaci v regionech, které byly postiženy nějakou krizí,“ dodal Romancov.
