Stále více domácích vinařů se pouští do produkce biovína. V současné době je v Česku zhruba 500 hektarů vinic, na kterých vinaři pěstují révu podle pravidel ekologického zemědělství.

16:08 20. října 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Biovíno je jakýmsi návratem do minulosti, kdy bylo veškeré vinařství ekologické, tedy bez chemických přípravků.

Kategorii biovín v současné době definuje nařízení Evropské unie. Podle něj je to víno, které se vyrábí z hroznů získávaných z vinné révy pěstované podle pravidel ekologického zemědělství.

Cesta od klasického vinohradnictví k ekologickému trvá nejméně tři roky. Vinař během nich nesmí při ošetřování vinic použít žádní pesticidy ani průmyslová hnojiva.

Místo toho přejde na ozelenění vinic, kdy mezi řádky révy vyseje různé druhy plazivých jetelů, vikve nebo hrachoru, které váží na kořenech dusík. Navíc se jejich zaorání dodává do půdy humus.

Bez síry to nejde

Réva vinná ale patří k rostlinám, které jsou náchylné na choroby a škůdce, a proto se bez ochranných postřiků neobejde.

„Jsou to přípravky vyrobené z přírodních látek, například se jedná o fenyklový olej nebo výtažek z mořských řas, plus přípravky síry nebo přípravky obsahující jemně mletou měď. To jsou jediné dva prvky, které se mohou na ochranu proti houbovým chorobám používat,“ vysvětluje ředitel vinařského družstva Templářské sklepy Čejkovice Pavel Pastorek.

Jak dodává, bez síry se žádné víno vyrobit nedá: „Síru používali už staří Římané. Pokud chceme konzumentovi předložit stabilní víno, které již nešumí, případně se nekalí, tak je potřeba ho konzervovat kysličníkem siřičitým.“

Chuť pouze přírodní

Pokud jde o chuť biovína, je zcela přírodní. „Při konvenční výrobě vína je možno použít různých přípravků, které mohou chuť upravit, jako například některé taniny. U výroby biovín se nesmí použít nic, ani laboratorně vyselektované kmeny kvasinek, takže se používá procesu samokvašení, jak používali naši předkové před 80 lety. Jedinou výjimkou je použití bentonitu, což je jemně mletá jílovitá zemina pro odstranění bílkovin z vína,“ doplňuje Pastorek.

Zájem spotřebitelů o biovína se podle něj zvyšuje podobně jako v případě dalších bioproduktů. „Trochu je u nás tento vývoj opožděný oproti třeba sousednímu Rakousku nebo Německu. Cesta do budoucnosti je u nás jedině vyšší kvalitou a musíme si říci, že právě bioprodukty obecně představují vyšší kvalitu,“ uzavírá ředitel vinařského družstva v Čejkovicích.

Jaroslav Skalický, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít