Zájem o eurodotace opadá. Firmám vadí změny podmínek i náročná administrativa
Zájem českých firem o dotace z Evropské unie klesá. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků nebude o podporu znovu žádat zhruba čtvrtina z nich. Podnikům vadí složitá administrativa, častá změna podmínek a také příliš častá kontrola z finančních úřadů.
Firma ALEMA Lankšroun si před třemi lety požádala ze strukturálních fondů evropské unie o čtyřmilionovou dotaci na novou technologii. Vypsala výběrové řízení, které jí schválilo ministerstvo průmyslu a obchodu. To jí dotaci i vyplatilo.
Po dvou letech však přišla kontrola z finančního úřadu a podle ní se firma při výběrovém řízení dopustila diskriminace vůči dodavatelům.
Českým firmám vadí složitá administrativa eurodotací, časté změny podmínek a frekventované finanční kontroly
„Dokumentovali jsme, že to není diskriminační, že to je kritérium, které vyplývá z ekonomické výhodnosti, ale přesto nám finanční úřad doměřil vratku celé dotace,“ popisuje Josef Pohan, který firmu právně zastupuje.
Podnik se brání a věc teď řeší odvolací finanční ředitelství. Pokud firma spor prohraje, bude muset vrátit jak dotaci, tak i úroky z prodlení, které se za tři roky vyšplhaly na zhruba 3 miliony korun.
To, že se výsledky kontrol různých úřadů diametrálně liší, vadí Asociaci malých a středních podniků a živnostníků. Podle ní by měly kontrolní instituce zaujímat jednotný postoj.
Skoro čtvrtina firem podle průzkumu Asociace malých a středních podniků ztratila zájem o dotace z EU. Mluvil o tom její šéf Karel Havlíček
„Uznávám, že to třeba nemusí být legislativně tak jednoduché, ale my tvrdíme, jestliže přijde jedna kontrola, ať už státní, nebo evropská, a řekne, že projekt je v pořádku, pak se nedomnívám, že by měla přijít další a znegovat to, co řekla ta instituce před ní,“ říká předseda asociace Karel Havlíček.
Podle předsedy asociace navíc úředníci nerozumí konkrétní problematice a jsou neobjektivní.
„Velmi často dochází k tomu, že nakonec rozhodnou proti té firmě, a popravdě řečeno pokud to ta firma si sečte a podtrhne, tak to nejhorší, co ji může potkat, je to, že se bude potýkat s pět let starými záležitostmi, bude muset vracet prostředky nehledě na nějaké pokuty,“ upozorňuje Karel Havlíček.
„Takže firmy docházejí k závěru, že to velmi často nemají vůbec zapotřebí,“ dodává Havlíček.
Kontroly přesně podle kritérií, brání se finanční úřady
Finanční úřady kritiku odmítají. Mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová zdůrazňuje, že úředníci provádí kontroly v podnicích na základě zákona o rozpočtových pravidlech.
„V rámci kontroly dotace je vždy důsledně prověřováno splnění podmínek pro čerpání a použití finančních prostředků, které příjemci dotace sám poskytovatel nastavil v rámci rozhodnutí o poskytnutí dotace,“ říká Petra Petlachová.
„Velká část kontrol je také prováděna na základě podnětů poskytovatelů dotací k provedení kontroly po ukončení dotačního projektu,“ dodává mluvčí.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný (ČSSD) připouští, že je postup finančních úřadů diskutabilní, rozhodně však nesouhlasí s tím, že by zájem o dotace ze strany firem klesal. Prý naopak.
„Máme převisy žádostí. Vyhlašovali jsme výzvu ještě v srpnu na program Rozvoj a přišly nám žádosti už se sníženou mírou dotace o 15 procent podle nových předpisů Evropské unie v oblasti veřejné podpory. Přišly nám žádosti za 9 miliard,“ říká Tomáš Novotný.
Firmy v prvním dotačním období z Operačního programu Rozvoj vyčerpaly celkem 55 miliard korun.
