Zájem o Novou zelenou úsporám klesá. Lidé si pasivní domy staví bez dotací

Až 450 tisíc korun můžou lidé získat na výstavbu pasivního domu z programu Nová zelená úsporám. Zájem o dotace ze Státního fondu životního prostředí ale klesá. Loni dostalo z programu Nová zelená úsporám podporu o 12 procent méně projektů než v roce 2015. Podle zástupců Centra pasivního domu totiž lidé často staví energeticky úsporné domy bez státní podpory.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pasivní dům má kolektory na střeše | Foto: Pavel Pavlas

Píše se rok 2014 a program Nová zelená úsporám zažívá velký boom při podpoře výstavby pasivních domů. 800 žadatelů získává peníze na stavbu energeticky málo náročného bydlení. O rok později už ale zájem o dotace začíná klesat a loni získalo peníze na pasivní dům už jen 368 zájemců.

„Žádostí do programu Nová zelená úsporám na nové pasivní rodinné domy bylo loni zhruba 400 dalších zhruba 200 staveb se postavilo bez podpory v programu," vysvětluje ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zájem o dotace z programu Nová zelená úsporám klesá. O tématu natáčela Kristýna Křupková

Menší zájem o dotace zdůvodňuje tím, že se lidé obávají přílišné administrativní náročnosti. Podle Holuba je ale zpracování žádosti snadné. Jeho slova potvrzuje i Petr Valdman ředitel Státního fondu životního prostředí, pod který Nová zelená úsporám spadá.

„Požadavky naše na zpracování žádosti jsou ryze formální, to znamená, v zásadě se pouze přes webovou aplikaci nová zelená úsporám vyplní formulář žádosti o podporu a doplní se k němu příloha, ta nejdůležitější příloha je projektová dokumentace," říká Valdman.

Vyřízení žádosti je pak podle něj otázkou několika týdnů: „Pokud podá žadatel žádost před realizací, to znamená, že dům ještě nezačal stavět anebo v průběhu realizace té stavby, do třech týdnů se dozví, jestli je žádost formálně úplná, do dalších tří týdnů se dozví, jestli žádost byla takzvaně akceptována. Pak má lhůtu nejpozději do 24 měsíců, kdy nám musí doložit realizaci. Do třech týdnů mu potom pošleme peníze na účet."

Přísné nároky na spotřebu

Podle Jana Bárty ředitele Centra pasivního domu lidi kromě strachu z přílišné administrativy odrazují od podání žádosti i sami projektanti a stavební firmy.

„Nabízí, že jim ten barák postaví, když jim to postaví na černo bez faktury, tak se na tom ušetří DPH a pro lidi to vyjde plus minus na stejno. Pro firmu je to jednodušší, nemusí nic dokládat, nemusí se nikoho bát," uvádí Bárta.

Zároveň ale varuje, že se takový postup nemusí vyplatit. Majitelé takových domů totiž na rozdíl od těch, kteří dotace získali, nemají jistotu, že je stavba kvalitní a skutečně šetří energii. Jak taková kontrola kvality vypadá, popisuje Petr Valdman:

„Projekt jako takový nám potvrzuje energetický specialista, to znamená osoba s razítkem, která je k tomu kompetentní, a samozřejmě ještě za Státní fond životního prostředí provádíme kontroly na místě."

'Nepraktické větrání'

Pasivní dům musí splňovat přísné nároky na energetickou spotřebu. Především musí být dobře zateplený s kvalitními okny. Větrání a rozvod tepla pak řídí speciální technika - řízené větrání s rekuperací tepla, které neustále přivádí čerstvý vzduch.

„Ještě spoří energii, protože vydýchaný vzduch se samozřejmě nemíchá s tím čerstvým, ale ještě mu předává teplo," popisuje Petr Holub.

Podle architekta Jakuba Jakubce ale může být tento typ větrání nepraktický. „Možná někomu může připadat nekomfortní, že dům nebo úspora funguje za předpokladu, že už nebudete větrat tak, jak jste zvyklí, tedy že si chcete otevřít okno, mělo by to všechno probíhat v rámci vzduchotechniky."

Loni byl v Česku pasivní zhruba každý dvacátý nově postavený dům.

Kristýna Křupková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme