Zákon regulující obchodní řetězce možná skončí
Zákon, který měl sloužit jako ‚bič na obchodní řetězce‘ bude možná zrušen. Norma regulující vztahy mezi obchodníky a dodavateli přitom vstoupila v účinnost teprve letos v únoru. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek teď chce zákon o významné tržní síle znovu posoudit.
Legislativa mimo jiné nařizuje obchodním řetězcům platit dodavatelům do třiceti dnů. Obchodníkům také hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun. Levice se tento zákon snažila ve sněmovně prosadit skoro deset let. Povedlo se jí to až loni v květnu. Norma má dodavatele chránit třeba před placením takzvaného regálného za umístění jejich zboží v obchodě a měla jim zajistit včasné proplacení faktur.
Teď ale může být zákon opět zrušen nebo výrazně změněn. Česko tak jde podle prezidenta Potravinářské komory Miroslava Tomana opačnou cestou než řada evropských zemí. „Jde to proti trendu v Evropské unii. Samozřejmě je to právo ministrů. To, že mi s tím nesouhlasíme, je naprosto zřetelné. Co se stane, je to, že zahraniční obchodní řetězce nám budou nadále likvidovat domácí výrobce potravin,“ řekl Toman.
Za šest měsíců účinnosti zákona prošetřuje antimonopolní úřad jen dva případy jeho porušení. Obchodní řetězce Kaufland a Ahold podezřívá, že nedodržely třicetidenní lhůty splatnosti faktur dodavatelům. Vliv nové legislativy na trhu je tak zatím minimální.
Vliv na spotřebitele
„Zákon tím, že je docela nepřehledný a v řadě míst sporný, tak v zásadě zatím nebyl nijak v praxi naplněn. Antimonopolní úřad sice šetří některé podněty z řad potravinářských podniků na nevhodné chování obchodních řetězců, nicméně zatím nebylo ještě ani v jednom případě rozhodnuto. Myslím si, že i to je odraz stavu kvality tohoto zákona,“ podotkl zemědělský analytik Petr Havel.
Miroslav Toman ale tvrdí, že zákon o významné tržní síle má na trh pozitivní vliv. „Minimálně zákon přispěl k tomu, že mnoho řetězců začalo platit do třiceti dnů. Začalo platit včas,“ poznamenal.
Zrušení nebo změnu současné legislativy by uvítaly hlavně obchodní řetězce. „Domnívám se, že je to určitě bohulibý záměr, protože zákon je špatný hned z několika důvodů. Zaprvé je diskriminační a zadruhé je napsán takovým způsobem, že být jeho autorem, tak bych se styděl,“ řekl jednatel sítě hypermarketů Globus Petr Vyhnálek. V zákoně se totiž objevují třeba dávno zrušené pojmy, jako je daň z obratu. Někteří odborníci také upozorňují, že norma by v konečném důsledku mohla zdražit potraviny.
„Před třemi lety si udělal antimonopolní úřad vlastní analýzu toho, jak by se měl uplatňovat nějaký regulační zákon vůči maloobchodním sítím. Z této analýzy vyplývá, že se regulace většinou obrátily proti spotřebiteli. Zmiňován byl příklad Irska, kde se ve jméně spotřebitelů začalo regulovat chování obchodních řetězců a výsledek byl, že každý Ir zaplatil ročně o pět set eur víc,“ uzavřel Havel.
