Zaměstnavatelé nechtějí zvýšení minimální mzdy o 700 korun. Rozhodne vláda

Tripartita se neshodla na zvýšení minimální mzdy. Její růst o 700 korun, jak navrhuje ministerstvo práce, odmítli podpořit zaměstnavatelé. Odbory plánovanou minimální mzdu 9200 korun vítají. Spor vyřeší politici, o výši minimální mzdy rozhodne vláda. Na programu dnešní schůzky byly i chystané přísnější sankce vůči Rusku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze (ilustr. foto) | Foto: Prokop Havel

Zaměstnavatelům se nelíbí, že vláda ustoupila od původního plánu zvýšit minimální mzdu o 500 korun. Vyčítají jí, že s nimi její růst o dalších 200 korun neprojednala.

„My jsme se s vládou dohodli na navýšení od 1. ledna o 500 korun. Mezitím vláda udělala ‚handl‘ a dohodla se, že se navýší o dalších 200 korun,“ říká předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner.

„S tím my absolutně nesouhlasíme, protože s námi to nebylo projednáno. Přitom jinak o všech změnách tripartitně jednáme. To byl důvod, proč jsme s tím nesouhlasili,“ upřesňuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nejen o zvýšení minimální mzdy mluví Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů, a Josef Středula, předseda ČMKOS

Podnikatelé argumentují tím, že vyšší minimální mzda řadu firem donutí propouštět především nekvalifikované a špatně zaměstnavatelné lidi. S tím nesouhlasí odbory.

„Co se týká té výše 200 korun, je pro nás absolutně příjemná a v žádném případě neohrozí žádný podnik ani subjekt. Dvousetkorunové navýšení oproti dohodě na 9000 korun je podle nás v pořádku,“ míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Kdyby se průběžně navyšovala minimální mzda během sedmi let, kdy se tak nedělo, bavíme se dnes o minimální mzdě vyšší než 10 tisíc korun. Z tohoto pohledu bychom byli v normálním vývoji, teď jsme trochu v abnormalitě. My ten návrh vítáme, s tím vykřičníkem, že příště by bylo správné, abychom tuto věc dohodli společně,“ dodává.

Na čem se tripartita naopak shodla, je mandát pro premiéra Bohuslava Sobotku na jednání Evropské rady o sankcích proti Rusku. V Bruselu má vyjednat maximální ochranu pro český strojírenský export.

Premiérův postoj k sankcím tripartita schvaluje

„Všechny strany tripartity se shodly, že postoj pana premiéra byl velmi správný, že si chtěl nechat čas na to, aby věděl, k čemu se vyjadřujeme. Celkem oprávněně bylo také řečeno, že ruskou stranu by možná více poškodilo nepořádání světového šampionátu ve fotbalu než diskuse na témata sankcí,“ tvrdí Středula a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

Debatu o případném zvýšení minimální mzdy shrnul ekonom Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu

„Sankce spíš jen zhoršují situaci, dochází k tomu, že v první fázi jsou nepříliš provázány s tím, jaká je situace v jednotlivých členských zemích. Pro Českou republiku je důležitá dohoda mezi sociálními partnery, že se bude směřovat vše k tomu, aby od 1. ledna 2015 měla Česká republika obdobu kurzarbeitu.:

Stejný názor má i Jan Wiesner. „Zatím ještě vůbec nebylo provedeno vyhodnocení sankcí, co vlastně přinesly. A my musíme sledovat především ekonomické zájmy. Našim členům říkáme, aby se snažili udržet kontakty, které mají s ruskými firmami, aby se účastnili veletrhů, které tam jsou, propagovali české zboží, konkurenceschopnost,“ popisuje a uzavírá:

„Samozřejmě všichni chceme, aby byl válečný stav ukončen. Oproti době, kdy jsme se prakticky rozjížděli po krizi, navázali jsme ztracené kontakty v Rusku, na Ukrajině, se to nyní zase utlumuje. Pro naši ekonomiku je tento trh důležitý a chceme se na něm udržet.“

Věra Pfeifferová, Veronika Sedláčková, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme